Balanc s Michalem Petrem: Nesnažte se stresu zbavit, nejde to. A neviňte za něj ostatní
„Nemít stres je nemožné, nelze se vyhnout stresorům, tedy tomu, co náš stres spouští,“ vysvětluje psycholog, terapeut a lektor Michal Petr, kterého prý s požadavkem zbavit se stresu na kurzu klienti oslovují. Ne vždy můžeme měnit podmínky, ve kterých žijeme. Možností je naučit se se stresem pracovat a také mu předcházet, vnímáním vlastního těla, ale i dobrým postojem k životu.
„Jednou z nejčastěji zmíněných příčin stresu je, že toho lidé mají hodně. Příliš úkolů, příliš málo času nebo jsou třeba příliš vystaveni hluku,“ popisuje Michal Petr některé běžné spouštěče. Stres je reakce těla na ohrožení, která se vyvíjela velmi dlouho a pomáhala přežít. V naší době ale nejsme běžně vystaveni smrtelnému ohrožení, a proto byste s přirozenou reakcí „uteč, zaútoč, nebo ztuhni“ před svým šéfem pravděpodobně neuspěli. Lidé reagují na stres různě, v rozumné míře nás dokonce pozitivně nakopává.
„Kdyby ses teď takhle nechovala, tak já nemusím řvát. Máme pocit, že nám stres způsobuje někdo zvenku. Často to tak není.“ Se stresovou reakcí je nutné pracovat. Michal Petr doporučuje třeba zaměřit se na dech a vnímat ho. Když jsme ve stresu, dýcháme zrychleně. Stačí si to uvědomit, dech prodloužit a tělo se značně samo zklidňovat. Tohle nemusíme dělat, jen když přijde hádka nebo vyhrocená situace. Ale klidně i před nějakou běžnou činností, třeba prostým zvednutím telefonu. „Pomůže nám to více se propojit se sebou a uvědomit si, že nemusíme být tak zahlcení a že nám nejde o život.“
Podle Michala Petra je také důležité uvědomovat si, že život jednou skončí. „Záleží opravdu na mně, jak svůj život prožiji. Postoj k životu si můžeme zvolit. I negativní myšlenky lze měnit, i když je to dlouhodobý proces.“ Pokud si v životě ujasníme hodnoty a vztah k životu, pak se budeme se stresem vypořádávat lépe. Každý chybuje a každý je ve stresu, ale lze se tomu postavit čelem.
Poslechněte si další díl magazínu Balanc o stresu akutním i dlouhodobém, jejich zvládání a důležitosti vnímání vlastní smrtelnosti.
Související
-
Honza Vojtko v Diagnóze F: Na štěstí se musí pracovat, samo nepřijde. Roli ale hrají geny i dětství
Pocit štěstí, který prožíváme, záleží na aktuálních okolnostech daleko méně, než bychom čekali.
-
Diagnóza F: Neléčená deprese může zkrátit život o dlouhá léta
Ačkoliv se v dnešní době mluví o depresi jako o jedné z nejčastějších duševních poruch, nedá se říct, že by bylo depresí víc než v minulosti. Psychiatr Tomáš Rektor...
-
Honza Vojtko v Diagnóze F: Jeden z největších stresorů ve vztahu je, když vás chce partner měnit
Partner je pro nás mnohdy bližší člověk, než jsou naši rodiče, protože jsme si to, že s ním strávíme kus svého života, ideálně celý život, zvolili dobrovolně.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.