Barokní pop v areálu Zámku Troja? Oznamujeme opulentní večírky pořádané GHMP a Radiem Wave

Naše planeta se skládá z několika vrstev: kůry, pláště a jádra, pevné kovové koule uvnitř Země, která rotuje nezávisle na naší planetě. Vnitřní jádro je nejžhavější částí planety s teplotou odpovídající povrchu Slunce. Hluboké nitro Země tak není možné přímo pozorovat, ani z něj odebírat vzorky. Seismologové získali informace o pohybu vnitřního jádra zkoumáním chování vln z velkých zemětřesení.

Vědci z kalifornské College of Letters, Arts and Sciences pozorovali seismické vlny vyvolané zemětřesením na stejných místech v různých časech. Spoluautor studie, profesor John Vidale, uvedl, že když se jádro otáčí, ovlivňuje to dobu příchodu vlny. „Dohadujeme se o tom už 20 let a myslím, že tohle je trefné. Domnívám se, že jsme ukončili debatu o tom, zda se vnitřní jádro pohybuje a jaký byl jeho vzorec v posledních několika desetiletích,“ říká Vidale. Porovnání načasování seismických signálů ve chvíli, kdy se dotýkaly jádra, odhalilo změny v rotaci jádra v průběhu času, což potvrdilo 70letý rotační cyklus.

Jeden slibný model navržený v roce 2023 popisuje, že vnitřní jádro se v minulosti otáčelo rychleji než samotná Země. Nyní se však otáčí pomaleji. Vědci uvádějí, že po určitou dobu rotace jádra odpovídala rotaci Země. Pak jádro ještě více zpomalilo, až se vzhledem k vrstvám tekutiny okolo sebe začalo pohybovat opačně. Výzkum publikovaný 12. června v časopise Nature nejen potvrzuje zpomalení jádra, ale i teorii z roku 2023, že toto zpomalení je součástí desítky let trvajícího vzorce zpomalování a zrychlování. „Což bude vyžadovat vysvětlení,“ řekl Vidale.

Stále totiž není jisté, jak by zpomalení vnitřního jádra mohlo ovlivnit naši planetu. Někteří odborníci tvrdí, že do hry může vstoupit magnetické pole Země. Přímý vliv vnitřního jádra na magnetické pole není známý, ale vědci již v roce 2023 uvažovali o tom, že pomaleji rotující jádro by jej mohlo potenciálně ovlivnit a také zlomkově zkrátit délku dne.

Změny v rotaci jádra jsou podle Vidala pro lidi téměř nepostřehnutelné. Když se jádro otáčí pomaleji, plášť zrychluje. Tento posun zrychluje rotaci Země a délka dne se zkracuje, i když jde jen o tisíciny sekundy. Podle výpočtů výzkumníků je navíc jádro téměř připraveno začít znovu zrychlovat, k čemuž by mělo dojít asi za pět až deset let.

„Chceme, aby ekonomický model města upřednostňoval jiné, mnohem spravedlivější strategie. Domníváme se, že je potřeba snížit intenzitu cestovního ruchu,“ říká podle serveru Euronews aktivista Martí Cusó, mluvčí Sdružení sousedů gotické čtvrti. Občané jsou nespokojeni především se stále se zvyšujících cenou nájmů, která oproti červnu minulého roku vzrostla o 18 %.

Turismus prý mění jejich město k nepoznání a vytlačuje místní obyvatele. „Proti turismu nemám nic, ale zde v Barceloně trpíme na jeho nadbytek, který dělá naše město neobyvatelným,“ popisuje pro francouzský deník Le Monde situaci sociolog Jordi Guiu.

Vedení města se snaží problémy řešit a v minulosti již například zakázalo kouření na veřejných plážích. V červnu tohoto roku představil starosta Jaume Collboni nový plán, podle kterého chce město zrušit všechny krátkodobé pronájmy nemovitostí do roku 2028.  To má podle úřadů za cíl zajistit obyvatelům města příjemné a dostupné bydlení. Od října tohoto roku je v plánu i zvýšení turistické daně až na čtyři eura za osobu.

Sobotní barcelonská akce je jen další v řadě takových protestů proti turismu, které se ve Španělsku odehrávají, větší protesty se už konaly v Málaze nebo na Kanárských ostrovech. Téma overturismu trápí ale i jiná evropská města jako Amsterdam nebo Benátky. Amsterdam například s cílem odradit návštěvníky, kteří míří do města za divokým nočním životem, vysílá televizní reklamy v britských televizích. Benátky již zavedly vstupné pět euro a omezení počtu skupin turistů.

„Zastřelení samci byli jedni z nejstarších a největších členů populace,“ píše v dopise zveřejněném na webu Science skupina ochránců pro jejich obranu. „Naživu mají tato zvířata větší biologickou, ekonomickou a společenskou hodnotu. Zabitím jejich přínos končí.“ dále vysvětlují. Turisté, které výjimečná zvířata lákají, jsou prý podstatným ekonomickým zdrojem pro místní komunity. „Starší samci jsou navíc důležitými členy stáda, protože řídí jeho pohyb a mladí samci se od nich učí,“ doplňuje argumenty pro ochranu Joyse Poole, autorka dopisu proti lovu slonů.

Jiné studie však dokládají, že trofejový lov může paradoxně mít pozitivní vliv na uchovávání přírodního bohatství. Prostředí kontrolovaná pro lov totiž poskytují vhodné podmínky pro další ohrožené druhy. Mezinárodní svaz ochrany přírody v roce 2017 prohlásil, že „trofejový lov je stále častěji pod dohledem a čelí kampaním požadujících rozsáhlý zákaz. To by ale mohlo urychlit úbytek volně žijících ikonických živočichů, odstranit ekonomické pobídky pro zachování přírodních stanovišť a podkopat již tak marginalizované komunity.“

„Lovecká licence stojí kolem 5 000 amerických dolarů a za trofej zaplatíte 10 000 dolarů. Cena za pronájem určité lokality se může vyšplhat až na 60 000 USD. Není toto snad vytváření pracovních míst a vracení peněz zpět do ochrany přírody?“ říká pro The Guardian anonymní zdroj, který dlouhodobě pracuje jako organizátor loveckých zájezdů. „Jeden zájezd zaměstná kolem 30 místních lidí,“ dodává.

Podle jiných je tato debata jen příznakem rozsáhlejšího problému. „Nelze totiž předpokládat, že jednoduchý zákaz způsobí, že zvířata a lidé budou žít v harmonii,“ popisuje Amy Dickman, odbornice na ochranu životního prostředí z Oxfordské univerzity. Dále Dickman tvrdí, že „zmíněný dopis následuje chybný vzorec, který požaduje okamžité ukončení lovu, aniž by navrhoval jakékoliv alternativní zdroje příjmů“.

Než člověk vzlétne do oblak, obvykle si vytvoří slušnou zásobu audiovizuálního nebo jiného obsahu ve svých elektronických zařízeních. Připraví si podcasty, na streamovacích serverech si uloží filmy nebo klidně celou seriálovou sérii či si otevře knihu a začte se, co možná nejdéle to jde. Případně se může spolehnout na filmovou či seriálovou nabídku letecké společnosti. Pokud chce někdo během letu zkusit tzv. rawdogging, všechny tyto aktivity, kterými si lidé v dnešní době obvykle krátí let, si bude muset odepřít. Nejnovější cestovní trend TikToku, vyžaduje, aby cestující v letadle při dlouhých cestách v oblacích seděli tiše a bez obrazovky, vysvětluje server Independent.

V praxi to znamená žádné filmy, hudba, spánek, občerstvení ani rozptýlení po nástupu na palubu. Let by měli pasažéři opření o sedadlo nejlépe strávit pohledem z okýnka a pozorováním nejbližšího okolního světa.

Ti, co rawdogging zkusili, se následně na TikToku svěřili ostatním uživatelům se svými zkušenostmi. „Právě jsem absolvoval sedmihodinový let (nový osobní rekord). Žádná sluchátka, žádný film, žádná voda, nic. Neuvěřitelné. Síla mé mysli nezná hranic,“ cituje jednoho z experimentátorů server LADbible.

Jiní lidé jsou na sebe ještě přísnější tím, že si ani nenastaví sedadlo do sebou preferované polohy. „Právě jsem letěl z Orlanda do Los Angeles. Žádná voda, žádné občerstvení, žádná hudba ani zábava. Sedadlo zcela vzpřímené. Síla mysli nezná mezí,“ píše další.

Ačkoli může být nevyužívání elektroniky při dlouhé chvíli pro mnohé nemyslitelné, podle odbornice na meditaci Briony Gunson má rawdogging své výhody. „Tento způsob létání bez palubní zábavy se cestujícím jeví jako účinná cesta, jak získat zpět kontrolu nad svými duševními a emocionálními stavy,“ cituje LADbible Gunson. Odbornice dál vysvětluje, že při sledování pořadu nebo při pouhém scrollování na našem telefonu spotřebováváme velké množství energie, i když si myslíme, že jde o poněkud všední nebo pasivní činnost. „Přestávka od těchto doplňků může pomoci resetovat nervový systém a tělo si může odpočinout a mysl se může nakonec uklidnit,“ říká Gunson. Aby byl zážitek z rawdoggingu hodnotný a úspěšný, jeho cílem by podle odbornice nemělo být následné chlubení na sociálních sítích, ale právě samotná vnitřní motivace.

Hlavními zdroji téměř 7 milionů tun textilního odpadu ročně v EU jsou oděvy a předměty z domácnosti. Odhaduje se, že 4 až 9 procent výrobků uvedených na trh je rovněž zničeno dříve, než jsou vůbec použity –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ročně se jedná o 264 000 až 594 000 tun textilu, píše server Euronews.

Hory starého oblečení pak většinou končí na obrovských skládkách v zemích s nízkými příjmy. Česká republika se spíše snaží tento celoevropský problém řešit, než aby k němu více přispívala. V zemi se ročně vyhodí přibližně 180 000 tun textilu, přičemž jen 3 až 4 procenta se dostanou do kontejnerů na směsný odpad. K recyklaci se vytřídí 39 000 tun, zatímco nerecyklovatelného znečištění v popelnicích na směsný odpad je 75 000 tun. Česko má však v plánu změnit současnou praxi nakládání s odpady.

„Aby se snížilo množství odložených textilií, budou od začátku roku 2025 obce povinně zřizovat místo, na kterých mohou občané nepotřebný textil a obuv odložit. V budoucnu na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat samotní výrobci,“ píše se na webových stránkách Ministerstva životního prostředí.

„Doposud jsou kontejnery na textil umístěny zhruba na 10 000 místech po celé České republice. Zákon o odpadech, který byl schválen v roce 2020, udává povinnost obcím zřídit sběrné místo. Co ovšem nebylo minulou vládou vyřešeno, je financování sběrné sítě, separace a následná recyklace,“ stojí v tiskové zprávě z prosince minulého roku. Ministr Petr Hladík zdůraznil, že cílem je zajistit, aby se recyklovalo více textilu, a zvýšit efektivitu recyklačního úsilí.

V Česku je přibližně 10 000 sběrných míst pro textil, ale stávající zákon o odpadech vyžaduje pouze sběr, nikoli recyklaci. Nový systém počítá se zřízením více sběrných míst na dostupných místech, jako jsou radnice nebo obchody, podobně jako je tomu v případě baterií a elektroodpadu.

Pokračování Gladiátora a muzikál Wicked k tomu evidentně vybízí. Může se ale vůbec taková kulturní událost opakovat? Co totiž v minulém roce nečekanou souhrou okolností fungovalo, by letos mohlo být vnímáno spíše jako kalkul, který už ztrácí onu pomyslnou jiskru.

Oba filmy byly zástupci žánrů v podstatě na opačných stranách spektra. Prvek něčeho, čemu se říká kontraprogramování, oslovil širší publikum tím, že dvojice filmů nabízela přímý kontrast, píše web LADbible.

Díky takové odlišnosti se Barbenheimer stal kulturní událostí loňského léta. Na sociálních sítích lidé komentovali, který z filmů v rámci filmového maratonu vidět dřív, a ne to, který je „lepší“. Ač se to tak na začátku nemuselo zdát, mezi Barbie a Oppenheimerem chyběla přímá rivalita. Christopher Nolan přešel od svého dlouholetého studia Warner Bros ke společnosti Universal Pictures. „Nové“ studio naplánovalo Oppenheimera na typický Nolanův týden v polovině července a Warner nakonec ve stejný den vypustil Barbie Grety Gerwig. Barbenheimer tak nakonec byl výsledkem drobných hollywoodských bojů, a právě toto kouzlo nechtěného zřejmě dělá z loňského fenoménu neopakovatelnou událost.

Už jen v tomto ohledu se letošní sjednocené premiéry Gladiátora II a Wicked zásadně liší. Filmy přijdou do kin 22. listopadu. Původní datum uvedení Wicked přitom bylo stanoveno na 27. listopadu, premiéra muzikálu se ale ve finále sladí se Scottovým pokračováním historického velkofilmu. Primárně změna nastala proto, aby se předešlo konkurenci s Moanou 2. Zároveň Universal a Paramount Pictures doufají, že se využije osvědčeného úspěchu Barbenheimera.

Podle serveru Rolling Stone ale tato ambice už nyní v lecčem skřípe. Vezměme v potaz samotné propojení názvů Gladiator a Wicked. Společně totiž tvoří krkolomné složeniny, které nepůsobí tak uhlazeně a spontánně jako Barbenheimer.

„V nouzi to jistě zvládnou oba, ale jejich souzvuky jsou tvrdé a ostré, postrádají měkký, potrhlý elán Barbenheimera. Dalšími možnostmi jsou Gladiated (což je prostě hloupé a účinně to nenaznačuje účast Wicked) a Wadiator (což zní, jako když batole řekne „radiátor“),“ píše Jon Blistein z amerického Rolling Stone. Barbenheimer navíc naplnil očekávání i co do kritických a diváckých hodnocení. Muzikál Wicked se zpěvačkou Arianou Grande v hlavní roli ale nezdvihá lidi s různým vkusem ze židle tolik jako Barbie s Margot Robbie a Ryanem Goslingem. Někteří fanoušci prvního Gladiátora s Russellem Crowem a Joaquinem Phoenixem se zase shodují, že pokračování tohoto historického megahitu nebylo třeba a stane se tak trochu koulí na noze svého předchůdce.

Instituce oznámila, že studentky musí být vysoké alespoň 1,58 metru a studenti alespoň 1,65 metru, aby mohli být letos přijati, napsal indický server The Economic Times.

Cílem školy je vychovávat budoucí vedoucí pracovníky a vynikající manažery pro veřejný i soukromý sektor. Nejde proto jen o technickou vhodnost, ale i o tu fyzickou, uvedla škola a dodala, že výška je rozhodujícím faktorem, zejména pokud jde o vůdčí schopnosti a sebevědomí.

Údaje poskytnuté vietnamským Národním ústavem pro výživu pro roky 2019-20 ale ukazují, že průměrná výška ve Vietnamu je 1,56 metru u žen a 1,68 metru u mužů. Každý, kdo je o několik centimetrů nad nebo pod průměrem, se odchyluje v rámci normy a podle statistického pravidla známého jako „směrodatná odchylka“ má „normální“ výšku.

Německý server Deutsche Welle (DW) použil údaje z východní Asie ke stanovení směrodatné odchylky, která u žen činí 5,74 cm a u mužů 6,73 cm. To znamená, že každá žena, která je 5,74 centimetru nad nebo pod průměrem, a každý muž, který je 6,73 centimetru nad nebo pod průměrem, jsou považování za průměrně vysoké. Tím pádem ale požadavek HSB na výšku diskriminuje značnou část vietnamské populace s průměrnou výškou.

Extrémní odchylky od průměrné výšky, tedy extrémně nízká nebo vysoká postava, mohou mít podle studií vliv na sebevědomí. Andrea Abele-Brehm, sociální psycholožka z University Erlangen-Norimberk v Německu, řekla DW, že existuje souvislost mezi výškou a sebevědomím, ale je poměrně malá a nejednoznačná. „Pokud HSB takové omezení zavádí, jedná se zjevně o diskriminaci, a proto by mělo být podle mého názoru zamítnuto,“ myslí si Abele-Brehm.

Nové výškové kritérium pro přijímací řízení vyvolalo bouřlivou debatu na sociálních sítích poté, co vietnamské internetové noviny Tuổi Trẻ poprvé informovaly o této změně. Ministerstvo školství 6. června nařídilo univerzitě, aby požadavky ke studiu přezkoumala, načež HSB svá kritéria pro přijetí upravila. Odstranila požadavek na výšku u tří ze čtyř bakalářských programů, které nabízí. Pravidlo se tak vztahuje pouze na jeden obor – Management a bezpečnost.

Na skládkách dochází k vnitřnímu rozkladu odpadků, stoupající letní vedra tento proces urychlují a zintenzivňují. Zvyšují se tak emise plynů, jako je metan a oxid uhličitý, které jsou nebezpečné pro dýchání. Odborníci tvrdí, že téměř všechny požáry na skládkách vznikají v létě a mohou hořet několik dní, uvádí server Euronews.

Podle údajů federální vlády Indie ročně vyprodukuje nejméně 62 miliard kilogramů odpadu a některé její skládky - jako například ta v Ghaziabádu u Dillí - jsou doslova horami odpadků. Kvůli dlouhodobému vystavení horku a zápachu jsou nejohroženější ti lidé, kteří musí pracovat přímo u zdroje.

Prohledáváním odpadu se v Indii živí 1,5 až 4 miliony lidí. Kvůli klimatickým změnám je tato práce nebezpečnější než kdykoli předtím. V Džammú, severoindickém městě na úpatí Himálaje, totiž teploty letos v létě pravidelně překračují 43 stupňů Celsia.

„Když to nebudeme dělat, nedostaneme žádné jídlo," řekl pro agenturu AP 65letý Usmaan Shekh. „Snažíme se udělat si na pár minut přestávku, když je příliš horko, ale většinou pokračujeme, dokud nemůžeme,“ dodal.

Abhiyant Tiwari, vedoucí týmu pro odolnost vůči změně klimatu v indickém programu Rada pro ochranu přírodních zdroj, tak apeluje na zlepšení pracovních podmínek sběračů odpadků. Podle nich je nezbytné umožnit jim přístup k pravidelnému přívodu vody, stínu nebo chladné budově v blízkosti skládky. Mělo by jim podle něj být také umožněno nepracovat ve vysokých teplotách a měla by jim být poskytnuta rychlá lékařská péče, když ji potřebují.

Řeka Seina protékající Paříží je jednou z hlavních překážek letošní letní olympiády, píše server Euronews. V dubnu nemohl proběhnout kvůli silným dešťům, po nichž hladina řeky prudce stoupla.

Nepříznivému počasí organizátoři čelili i koncem května, a byli proto nuceni zkoušku opět posunout. „Uskuteční se, až to dovolí povětrnostní podmínky,“ řekli tehdy agentuře AFP úředníci z olympijského týmu a představitelé místního organizačního výboru. Řeka ovšem problémy způsobila i v červnu, tekla totiž až příliš rychle, a tak se přípravy opět neuskutečnily. 

Ani v měsíci konání her nemají pořadatelé štěstí. Na zahajovacím ceremoniálu se mají po Seině plavit mezinárodní olympijské delegace na lodích, zkouška naplánovaná na 1. července ale byla zrušena kvůli nebezpečné koncentraci fekálních bakterií ve vodě. Vyplývá to z nových analýz vody, které zveřejnila pařížská radnice. Vzorky odebrané ze Seiny mezi 18. a 20. červnem odhalily znepokojivou koncentraci bakterií E. coli a enterokoků na úrovních, které daleko překračují limity stanovené sportovními funkcionáři.

Člověku po požití vody obsahující bakterii Escherichia coli hrozí mimo jiné zažívací potíže, zvracení nebo dehydratace. V testované vodě ze Seiny bylo přitom 10krát více E. coli, než je maximální práh stanovený Světovou triatlonovou federací, a během testovacího období hladiny vůbec neklesly pod stanovený práh. Hladina bakterií enterokoků způsobujících například infekci močových cest byla rovněž nebezpečná. Odstranění bakterií je klíčové pro tyto i budoucí hry.

Mezi příčiny kritického znečištění někteří řadí i kampaň z 23. června, které se lidé plánovali zúčastnit za účelem znečištění vody výkaly. V ten samý den se totiž v Seině chtěli vykoupat francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgo, aby dokázali, že Seina je pro koupání bezpečná. Protestující chtěli tímto gestem upozornit na zátěž dopravy a bezpečnost během olympijských her a vyjádřit nesouhlas s předčasnými volbami, které Macron vyhlásil. Jenomže oficiální vzorky vody z řeky však byly odebrány ještě před 23. červnem - výsledky tedy nelze svádět na nadměrné množství odpadních vod po protestech.

Za špinavou vodou tak stojí něco jiného. „Kvalita vody se stále zhoršuje v důsledku nepříznivých hydrologických podmínek,“ uvádí se ve zprávě vydané pařížskými úřady, odkazující na srážky, vysoký průtok, málo slunečního svitu, teploty pod sezónními normami a znečištění z horního toku. Organizátoři doufají, že následující tři týdny přinesou dostatečně suché počasí a sluneční svit, aby se množství bakterií snížilo na přijatelnou úroveň. Pařížské hry budou zahájeny 26. července plánovanou přehlídkou lodí na Seině – poprvé tak letní olympijské hry začnou mimo atletický stadion. Na řece se pak mají konat závody, včetně závodu na 10 km volným stylem a triatlonu. Po skončení her je v plánu, že Seina zůstane přístupná široké veřejnosti, čímž se zruší 100 let platný zákaz.