Běhejte v komunitě! Stoupne vám motivace, výkon a získáte kamarády
„Člověk má režim, kdybych měl běhat sám, hůř se dodržuje disciplína. A důležitá je společenská složka, všichni jsme kamarádi, známe se z výšky, je super se sejít, po tréninku si dát pivo a tak,“ vysvětluje Ondřej z SK Svěrák, proč je fajn mít za zády patnáctičlenný amatérský oddíl. Štve vás běhání o samotě? Zkuste některou z komunit!
„Dneska jdeme na navýšení o osmikilo, ale je tam dvě stě meziklus. A jinak to stejný,“ rozdává na úvod úterního tréninku na pražské Děkance pokyny Honza, sám někdejší závodní běžec a trenér SK Svěrák. „Dnes jenom přitvrdíme oproti minulému tréninku. V úterý chodíme klasicky rychlá tempa – úseky kratší než kilometr v závodním tempu na desítku, prokládané meziklusem. Dnes to budou u kluků čtyřikrát čtyři sta, třikrát šest set, dvakrát osm set a kilák. Holky půjdou o něco míň. Rekreační běžci si myslí, že když nic nedělali a budou chodit rychle běhat, tak že to bude dobrý, ale pak se uvaří. Nebo naopak chodí jen klusat, třeba pětkrát týdně, ale pokaždé klušou pomalu pět kilometrů. To je dobré na nějakou udržovačku, ale už je to neposouvá dál,“ komentuje nejčastější chyby začínajících běžců Honza.
„Většina z nás začínala jako amatéři a vůbec jsme do té doby neběhali. Postupně se z toho vyvinul docela fungující klub, kde se scházíme pravidelně, jezdíme na závody, máme dresy, všechno,“ dodává předsedkyně Svěráku Markéta.
Posted by SK Svěrák on 8. červen 2015
„Koho napadlo SK Svěrák?“ ptám se. „Za tím byl kvalitní brainstorming, chtěli jsme něco úderného, jako lokomotiva, dynamo atd. Jenže to už bylo zabrané, chtěli jsme nějaký silný nástroj, padaly pojmy jako ruchadlo apod. Nakonec vyhrál svěrák,“ vysvětluje Honza. Oddíl na atletickém oválu trénuje každé úterý, další přípravu řeší členové individuálně podle ambicí, naplánovaných závodů, tomu přizpůsobují i objem kilometrů, terén atd. „V poslední době se zlepšujeme, máme sólo úspěchy, ale čeho si nejvíc cením, tak jsou úspěchy ve štafetách a týmech. Teď nás čeká tradičně silný podzim, což jsou Běchovice, to je dokonce mistrovství ČR v silničním běhu na deset kilometrů. Pak tam máme Babice, to je náš oblíbený závod, poté nás čeká kuriozita, takový interní běh na konci srpna, pořádá ho náš kolega, jde o takový šílený závod do vrchu v Kobylisích.“
Běháte? Hudební redakce Radia Wave pro vás namíchala exkluzivní Running Playlist na Spotify. A jedeš.
V Běchovicích se běžci ve fialovošedých dresech se svěrákem v logu určitě potkají se spolkem Báječné ženy v běhu. „Vznikly jsme na jaře roku 2013, kdy jsme se parta holek rekrutovaly z akce PIM Women’s Challenge. Na Facebooku jsme založily skupinu, během prvních dvou tří měsíců nás najednou bylo tři sta. Pak jsme se rozhodly, že bychom chtěly i pořádat akce, tak jsme založily spolek. Původní myšlenka byla, aby v jednotlivých městech vznikaly skupinky holek, aby nikdo neběhal sám a holky si šly místo na kafe zaběhat,“ popisuje počátky Báječných žen v běhu předsedkyně Karolína Jeníková. Dnes má facebooková komunita přes pět tisíc fanoušků.
Báječné ženy tím pádem potkáte všude a nejen za běhu. „Loni nebo letos jsme se nechaly zapsat do Českého atletického svazu. Pronikáme do orientačního běhu, do cyklistiky, do lyžování, už jsme jely i štafetu na Jizerské padesátce, do triatlonu se holky pouští, …“ V žlutomodrých dresech Báječných žen v běhu sportují nejen ženy, ale i muži a děti, různá je i výkonnostní úroveň. V široké komunitě nicméně vládne přátelská atmosféra, každý běhá tolik, nakolik stačí. Stejně jako SK Svěrák i Báječné ženy v běhu pořádají vlastní závody, třeba Vinařský maraton ve Velkých Bílovicích, který s sebou nese dokonce charitativní rozměr. „Tam budeme pořádat rodinný běh, tzv. vinařskou míli, kde bude dobrovolné startovné, veškeré startovné chceme věnovat holčičce, která trpí nemocí motýlích křídel,“ uzavírá Karolína.
Nejde jen o běh. Podobného hesla se kromě SK Svěrák a Báječných žen v běhu drží také nově vzniklý Hip Running Club v pražských Vršovicích. „Původní myšlenka vznikla v Brazílii, kde jsme byli měsíc a nebylo možné dělat nic jiného než sportovat a chodit na pláž. Je to tělocvična, je to pop-up space, je to galerie a malé bistro pro členy klubu – vše je na jednom místě. Funguje tady výjimečnost spojení designu, fashion, klasického umění a gastronomie,“ přibližuje Alex nejen v ČR neotřelý koncept, za nímž stojí spolu se svou partnerkou Lu Skřivánkovou a dalšími lidmi semknutými kolem Krymské ulice.
Brzy na rádio Wave stay tuned
Posted by Hip. Running Club on 19. srpen 2015
„Jeden velký impuls je i to, že jsme z kreativního prostředí a umělci jsou trošku líní, nesportují, nebo ani nejsou líní, ale nemají rádi klasický fitness,“ dodává Lu. V Hip Running Clubu zatím od půlky srpna vedou fixní běžecké tréninky v pondělí a v pátek. „Věnujeme se i dalším sportům, je to jóga, Jivamukti jóga, která tady není úplně rozšířená, pak pilates a jsme vybaveni i na kruhové tréninky.“
A jak v režii Hip Running Clubu vypadá běžecký trénink? „Lidi se sejdou, dají si stretching, poběží s trenérem, mezi během bude posilování s vlastní vahou, pak zase zpátky. Tady bude nějaký relax, vydýchání na karimatce, protažení. Lidi se umyjí a pak si dají v bistru kávu, víno, mediteránskou kuchyni… Pro lidi, kteří chtějí začít běhat, chceme udělat teoretické hodiny, jak běhat i po technické stránce. Máme trenéra, který se věnuje i této časti běhu,“ dodává Alex.
Takže pokud jste běhat ještě nezačali, nebo běháte rekreačně – a nechcete se potit sami, komunit, a tedy i možností jistě najdete víc než dost.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
