Bitcoin spotřebuje elektřiny jako Norsko. Je to ok a může být blockchain udržitelný?
Blockchain často vnímáme jako investiční hračku několika bohatých lidí, která nám ukrajuje velký podíl z uhlíkového rozpočtu. Do budoucna ale může znamenat i naději na udržitelné a decentralizované přerozdělování prostředků. Vtip je v tom, že zatím nevíme. Mezi ty, kdo vyhlíží lepší a udržitelný blockchain, patří i analytik uhlíkové stopy Viktor Třebický z neziskové organizace CI2. Podle Jakuba Vejmoly z Bitcoinovýho kanálu má zase budoucnost asi jen bitcoin.
Jenže bitcoin jako nejúspěšnější produkt na blockchainu má obří spotřebu elektrické energie. Na chod bitcoinové platební sítě padne 121 TWh elektrické energie ročně, což je asi jako spotřeba Norska nebo Argentiny. Jeho spotřeba i cena pořád roste – momentálně je asi na 57 tisících dolarech za jeden bitcoin – a lidé do něj investují s čím dál větší oblibou.
„Máme poprvé v historii něco, co nikdo nemůže znehodnotit, nikdo nad tím nemá kontrolu. Lidé kupují bitcoin jako takzvaný udržitel hodnoty,“ vypichuje Jakub Vejmola unikátnost technologie, která dělá z bitcoinu decentralizovanou finanční síť. Jenomže zabezpečení, anebo taky „proof of work“, je garantováno právě vysokou spotřebou elektřiny. Pokud vás zajímá, jak vlastně bitcoin funguje, podívejte se na Bitcoinovej kanál Jakuba Vejmoly.
Podle Viktora Třebického má bitcoin proti současné bankovní síti řadu nevýhod, například že vytváří řádově mnohem menší množství platebních transakcí vzhledem k odběru elektřiny. Jednoduše řečeno, pro běžný platební styk se nehodí. „Velké IT firmy a bankovní domy směřují k uhlíkové neutralitě. Je to sektor, který je z environmentálního hlediska lépe kontrolovaný, těžaři tomu zatím unikají,“ vytýká systému Třebický.
Podíl obnovitelné elektřiny na bitcoinové síti je asi 39 %, což je v poměru k jiným odvětvím slušné číslo. Výzkumníci z Cambridge spočítali, že by roční spotřeba bitcoinu vystačila na napájení jejich univerzity po dobu 791 let. Zdá se proto, že otázka kryptoměn je hlavně etická. Má společnost z bitcoinu takový prospěch jako třeba z univerzit?
„V Nigérii začali lidé kupovat bitcoin kvůli tomu, že se jim tam opět hroutí národní měna. Pro část lidí je volatilní bitcoin lepší než místní měna,“ uvádí Jakub Vejmola jeden z příkladů, kdy lidé v zemích s křehkým ekonomickým systémem hledají alternativu v globální blockchainové síti. Debata nad blockchainem je složitá a bude probíhat ještě dlouho, jisté je, že by měl dominantní bitcoin hledat způsob, jak snížit svoji spotřebu a využívat čisté zdroje energie.
Je blockchain technologie budoucnosti nebo výstřelek několika zasvěcených? Je možné regulovat bitcoin? Jak neekologické je investovat do bitcoinu? Kde se bere elektrická energie, kterou bitcoin pro svůj chod spotřebuje? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
