BoJack Horseman právě prošel temným hvozdem deprese

Málokterý titul generuje tak nihilistické titulky. Ne však proto, že by seriál byl špatný, ale kvůli temným, depresivním situacím, do kterých se nebojí postavy uvrhnout. Že je BoJack „Nejsmutnější veselohra seriálové tvorby“ jste se ostatně už mohli dočíst i na našem webu. Největší výsadou seriálu ale není jeho pochmurnost, ale způsob, jakým s ní pracuje. Cynický BoJack přináší divákům svůj deziluzivní humor s otevřenou náručí.

Už od začátku se seriál odehrává v obdobě dnešního Hollywoodu a od tématu showbusinessu se nikdy úplně neodpoutá. Nová sezona BoJacka se na něj však soustředí o poznání méně – až na peripetie filmových producentů, kteří chtějí vydat akční filmy s brutálními přestřelkami. Jejich záměry jim zkazí realita: produkce filmu s přestřelkou v nákupním centru je ohrožena skutečnou střelbou v nákupním centru na Floridě. Především jde ale tentokrát o vztah BoJacka a jeho stárnoucí matky, která trpí Alzheimerovovou chorobou. Zjevuje se také nová postava – Hollyhock Manheim-Mannheim-Guerrero-Robinson-Zilberschlag-Hsung-Fonzerelli-McQuac je adoptivní dcerou osmi mužů v polyamorním svazku, která přijíždí do LA ve snaze zjistit od svého předpokládaného otce BoJacka identitu své matky.

Většinu absurdit sezony plodí kandidatura BoJackova rivala, psa Mr. Peanutbuttera, na post guvernéra Kalifornie. Skrze divokou kampaň, během které kandidáti absolvují lyžařský závod a Mr. Peanutbutter nechá podvrtat svoji vilu ve snaze dokázat neškodnost hydraulického frackování, se tvůrcům BoJacka daří nenuceně komentovat aktuální politickou situaci v USA daleko lépe než třeba právě poslední sezoně House of Cards.

Kam se ale může ubírat seriál, který je primárně o postupném pádu hlavní postavy na dno, poté, co ho opustí všichni jeho blízcí? Není kam dál padat a jen tak rychle napravit se stárnoucí a zapšklý kůň taky nemůže. Tvůrci se proto zaměřili na jeho opatrné a váhavé odražení ode dna. Nemusíte se ale bát, neznamená to, že BoJack není i nadále většinu času ha*zl.

Ze seriálu BoJack Horseman |foto: Netflix

Formální kreativita, která se dřív v seriálu projevovala především v zobrazování drogových excesů, se však teď přelila do zpracovávání duševních poruch a potíží. Nenápadné konceptuální díly jako Stupid Piece Of Sh*t nebo ty, které se vypořádávají s nedokonalou pamětí BoJackovy matky, trochu zpomalují divokou jízdu cynického humoru předchozích sezon. Říkají toho ale víc.

I když ve čtvrté sezoně nenajdeme tak výrazný díl, jako byl loňský Fish Out of Water, který se odehrával pod vodou a takřka beze slov, seriál dál zručně těží ze surreálního prostředí polozvířecího světa a posunutých hranic možného v animované realitě. Obrazy, které tato kombinace umožňuje, umí autoři seriálu dotahovat do absurdity stále stejně překvapivě. BoJack Horseman tedy pořád dělá, co umí nejlíp. Střídavě vám trhá bránici a kope do břicha, dokud vám nevyhrknou slzy, aby vám vzápětí podal ruku a objal vás. Čtvrtá sezona sice není spektakulárním vrcholem seriálu, tvůrci ale zvládli svědomitě navázat a pustit se hlouběji než kdy předtím. BoJackovo klopýtání světem může pokračovat. A bůhví, třeba v příštích letech nebude už jenom padat a seriálu to neuškodí.