Bourání se Znamením čtyř: Plechovým krabicím na polích se daří ve společnostech, které nekomunikují
„Minimalismus a úcta ke kvalitním stavbám doby minulé, včetně historických, klasických slohů,“ popisuje Martin Tycar práci a témata ateliéru Znamení čtyř, kterého je součástí. O současné architektuře, o dostavbě pražského kampusu na Albertově nebo například o tom, jak se mění Praha, si povídal s Adamem Gebrianem v pořadu Bourání.
„Architektura jako obor je na tom stejně jako společnost, prodělává podobný vývoj. Architekti nezaostávají za vývojem společnosti. Výtvarník může namalovat obraz, dole v rohu si ho podepsat a je to jeho dílo. Architekt potřebuje investora, který do projektu investuje často celoživotní úspory, a má tak právo do něj mluvit. Do projektu dále zasahují instituce, orgány státní správy,“ říká Martin Tycar o současném stavu architektury a masové developerské výstavbě. „Lidé dnes často žijí v plechových krabicích na polích, tráví v nich víkendy v celých rodinách a jsou šťastni. Architekt si může myslet, že by byli šťastnější ve městech, na nábřežích, v historickém prostředí, kde se procházeli jejich rodiče a prarodiče. Teď jde o to, jak je o tom přesvědčit,“ říká Tycar. Do tohoto procesu je podle něj zahrnuto mnoho článků – stovky investorů, politiků a samotných občanů.
Rozdíl mezi německy mluvícími zeměmi a Čechami je ve schopnosti sdílení společného prostoru. V každé malé vesnici jsou tam lidé v několika spolcích. V těch se setkává společnost, která je pak schopna se domluvit, co se společným prostorem. „Když ale žijete za zamčenými dveřmi, tak potom nasednete do auta a jedete do té plechové škatule,“ myslí si.
Kancelář Znamení čtyř sídlí v centru Prahy. Centrum se podle něj změnilo k lepšímu i horšímu. „Určitě se oživilo. Před patnácti lety bylo centrum vybydlené, bez služeb. Chyběl tam jakýkoliv zájem umístit služby pro ty, kdo během dne v centru pobývají. Tam se v podstatě nedalo jít ani na oběd. Dnes se to změnilo, ale projevuje se ten ne vždy pozitivní trend cestování a turismu. Centrum se stalo památkou. Loňský rok navštívilo Prahu 9 milionů lidí, to je jako Vatikán,“ stýská si Martin Tycar. Vzpomíná na doby, kdy jako kluk přecházel s ranní mlhou Karlův most a bylo tam více svatých než hříšníků. „To se dnes stále děje, ale jen do osmé ranní – dokud jsou v hotelích snídaně. Po snídani je to obrovská změna,“ říká Adam.
Znamení čtyř nedávno uspělo v soutěži o dostavbu kampusu Albertov. „Jedná se o dostavbu vědecko-výzkumných center pro Univerzitu Karlovu. Byl založen na začátku 20. století jako klasický kampus. Centra budou obsahovat špičková vědecká pracoviště a přednáškové sály, které budou využívat tři fakulty. Je to unikátní, nový trend. Díky architektuře se propojují jednotlivé obory tak, aby mezi sebou mohly co nejlépe komunikovat a vytvářet například nové meziobory. Setkávají se tak například přírodovědec s matematikem, kteří pracují na podobném problému,“ říká Martin Tycar. Stavby teď spějí k územnímu řízení.
O Tycarových začátcích, o práci kanceláře Znamení čtyř i více o projektu kampusu Univerzity Karlovy si poslechněte v rozhovoru.
Související
-
Bourání s Miroslavem Šikem II: Praha dělá stejné chyby jako západní města v 60. letech
„Praha se vyvíjí dvěma způsoby. Amerikanizací a postmodernizací. Bez přispění reformní vrstvy se trend gentrifikace nezmění,“ říká profesor a architekt Miroslav Šik
-
Bourání s Miroslavem Šikem: Architekti a urbanisté mají zabránit útěkům lidí z měst
„Architektura není pro fotku ani pro manifest, ale je pro život,“ říká vysokoškolský profesor a architekt Miroslav Šik, který strávil velkou část života ve Švýcarsku.
