Budoucnost nejistá. Poslechněte si dokument o touhách a možnostech pozdních mileniálů

Mileniálové
Mileniálové

Mladí lidé často střídají vysoké školy, někdy je ani nedostudují. S tímto fenoménem se potýkám téměř každý den, a to nejen při výběru studijního oboru. Dokážu strávit půl hodiny třeba jen při výběru limonády v supermarketu. Začal jsem o tom diskutovat s trojicí mladých respondentů – Jakubem Ruschkou, Martinem Novákem a Eliškou Hájkovou – a nakonec dospěl až k analýze toho, co jsou tužby a možnosti života člověka mé generace – mileniála.

„Generace Y neboli mileniálové jsou lidé narození po roce 1984 a mladší. Údajně mají vysoké nároky, jsou sebestřední, nedokážou se soustředit a jsou líní.“ S tímto názorem se setkával americký spisovatel Simon Sinek, jehož proslov spojuje výpovědi jednotlivých respondentů, kteří své údajně vysoké nároky charakterizují vcelku prostě. „Přál bych si mít nějakou volnost ve svém zaměstnání. Nějakej tah na branku, abych mohl být pro tu věc nadšenej,“ svěřil se mi například Jakub se svou představou vysněné budoucnosti, když jsme spolu točili v jeho oblíbené kavárně. Martin poté během naší schůzky Jakuba doplnil: „Nemám nějakou motivaci, abych byl třeba milionář nebo vedl nějakou společnost. Chci mít prostě zaměstnání, který mi umožní chodit do tý práce rád a zajistit dětem všechno, co by chtěly.“ Zda však mohou tohoto snu dosáhnout, tím si ani jeden z nich není v tuto chvíli jist. „To bude strašně ještě záležet, jak se vyvinu. A to nedokážu zodpovědět.“

Mileniálka - žena - dívka

Eliška, která vidí svou budoucnost ve studiu informačních technologií, vnímá své možnosti z celé trojice nejpozitivněji: „Vždycky se dá najít nějaká práce. Dáte si nějaký školení, nějakou přípravu k tomu zaměstnání a dostanete se…“ Zároveň ale o své generaci dodává, že na nejrůznější tituly klade možná až příliš veliký důraz. „Doufám, že si teďka lidi uvědomí, že jsou potřeba i tyhle lidi, řemeslníci, dělníci, a že není nutný, aby měl každej vysokou školu, protože jinak budeme s vysokou školou muset dělat tohle zaměstnání a podle toho to taky bude vypadat…“

Prolomit vlny: Nultá léta. Konec optimismu pro generaci Y

Generace Y - mileniálové

V roce 2007 přišla – a o rok později vyvrcholila – největší finanční krize od té ve 30. letech minulého století. Pro mou generaci, tedy pro takzvané mileniály nebo generaci Y, má zvláštní význam. Vyrůstali jsme totiž s optimistickými představami, které si z 90. let nesly generace našich rodičů, případně starších sourozenců. Pro ně byl bodem zlomu rok 1989, pád železné opony, otevření světa a příchod kapitalismu, který v tu chvíli neznamenal mizerný plat a šikanu v práci, ale především možnosti. „Narodili jste se do svobody,“ říkal nám z plakátu Václav Havel.

„Tyhle lidi strkáme do unifikovaného korporátního prostředí, které vám nepomůže, nenaučí vás vyrovnat se s problémy a být trpělivý. A oni si myslí, že problém je v nich. Že jsou horší než ostatní, protože se s tím neumí vyrovnat sami,“ prohlašuje Simon Sinek o problémech mileniálů v pracovním procesu. Celým dokumentem jsem se proto snažil nejen zachytit situaci, ve které se má generace nachází, ale zároveň i sebe a své vrstevníky trochu uklidnit a říci, že ač se to tak často nezdá a naše budoucnost je teď nejistá, vše bude dobré…

Jaké jsou rozdíly mezi americkými a českými mileniály? Jsou životní patálie dnešních dvacátníků skutečně něčím unikátním? Poslechněte si celý dokument Vladimíra Marečka, ve kterém se zamýšlí nad nejistou budoucností své generace.

Vladimír Mareček (* 1994) je absolventem JAMU, kde vystudoval obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika a v současnosti pokračuje v magisterském studiu. Pro Český rozhlas vytvořil fejeton a literárně publicistické pásmo pro magazín Zelný rynk, adaptaci povídky Vojty Žáka Donutím Ďábla plakat, několik minutových her, příspěvky pro pořad Kriminální případy Čech, Moravy a Slezska nebo dokument pro pořad Kontexty – Cesta mezi řádky aneb Literatura jako road radio. Spolupracoval na studentských filmech Perceptio, Strážce Majáku a Pět pravidel přežití nebo na krátkém filmu pro projekt VARY(ACE). V současnosti je jedním ze scenáristů internetového sitcomu Miri Fajta a spolupracuje na scénáři interaktivní rozhlasové hry Důkaz číslo 111.

Autor dokumentu: Vladimír Mareček
Dramaturgie: Brit Jensen

Spustit audio
autor: Vladimír Mareček

Související