Čejka a Fingerland: Izrael a Palestina nejsou jen o konfliktu
„Momentálně existuje klid zbraní mezi Izraelem a tou Palestinou, jejíž představitelé sídlí v Ramalláhu. Je pravděpodobné, že bez izraelské podpory by Mahmúd Abbás neseděl ve svém křesle. To je jeden mír. Kde podle mě klid není a moc se to nereflektuje, tak to je mezi jednotlivými Palestinci. Pod povrchem probíhá občanská válka mezi různými frakcemi,“ říká komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland, který společně s výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů Markem Čejkou přiblížil nejen politicko-společenské dění v Izraeli. V rozhovoru došlo i na oblast žen v politice, náboženskou rozmanitost izraelské společnosti a příbuzná témata.
„Je zajímavé, jak se věci v Izraeli moc nehýbou. A to ani pod vlivem toho, co se děje v okolí – Arabské jaro, občanské války, převraty – ta kauza má podivuhodnou trvanlivost,“ komentuje v úvodu Jan Fingerland politickou situaci v Izraeli. „Co se týká posledních voleb, lze říct, že tam nenastala velká změna. Vládní koalice je sice trošku jiná, premiér Netanjahu se zbavil některých středových stran, ale v podstatě ta politika bude podobná. Na palestinské straně se přes deset let volby nekonaly, takže tam se tolik věci nemění,“ reaguje Fingerland na dotaz týkající se případné změny politického klimatu po březnových volbách do Knessetu, které výrazně ovládla strana Likud Benjamina Netanjahua. Marek Čejka vnímá u izraelské společnosti celkový posun směrem k pravici, na rozdíl třeba od situace v 90. letech, která souvisí s mírovým procesem.
Neochotou stáhnout se z od roku 1967 okupovaných území se premiér Netanjahu netajil ani v předvečer voleb. I to je podle Jana Fingerlanda a Marka Čejky jeden z důvodů, proč se před několika týdny vyslovil papež František pro oficiální uznání státu Palestina. „U papeže jde o symbolickou záležitost. Jednou z jeho vizí je zastávat se slabších, v různých konfliktech i sociálních otázkách,“ dodává Čejka. Ptám se také na postoj vůči izraelsko-palestinskému konfliktu ze strany EU a OSN: „OSN zaštiťuje velký počet států, do jisté míry tedy nikdy nemůže mít jednotnou tvář, vždycky bude působit amorfně. Řada politiků konflikt svým způsobem využívá ke svým zájmům. Ve skutečnosti jim nejde o osud Izraelců nebo Palestinců.“
„V Izraeli je 28 žen v 120členném Knessetu, tedy necelá čtvrtina – dlouhodobě jejich podíl spíše narůstá. Jsou ale strany, které by ženu nikdy do voleb nenominovaly, jsou to zejména některé z tradičních arabských stran nebo tradičních židovských náboženských stran. Ale určité strany, hlavně na levici, to naopak považují za svoji povinnost. Izraelská společnost má dvě tváře. Na jednu stranu jde o machistickou společnost, kde se hodně dá na sebeprosazení, vervu a sílu. Na druhou stranu jsou tu ženy velmi emancipované a vždy byly vidět, ať už v politice, nebo v kultuře. Nakonec třeba Golda Meirová byla premiérkou. Ve srovnání s některými západoevropskými společnostmi se dá říci, že emancipace v Izraeli postoupila dále,“ přibližuje situaci týkající se genderové rovnosti Fingerland a Marek Čejka dodává jméno Hanan Ashrawiové jakožto zástupkyně palestinské politiky.
Jaká je náboženská diverzita izraelské společnosti a proč v nedávné době eskaloval konflikt mezi Izraelci etiopského původu a jinými skupinami společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
