Čelisti: Karlovarští ochránci květinových záhonků a poloviční Clint Eastwood

54. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
54. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Aleš, Kamil, Vítek a Tomáš se přihlásili živě z Karlových Varů. Na začátek vyslechli živě prosbu kolemjdoucího a na jeho popud důrazně poprosili všechny návštěvníky, aby nešlapali v karlovarských parcích po květinových záhoncích. Pak se mrkli například na film Staříci a rozněžnili se u dokumentu Apollo 11.

„Staříci jsou pro mě největším překvapením letošního ročníku, už jen tím tématem. Dva důchodci jdou zabít komunistického prokurátora. Film není odlehčený ani černohumorný, je jízlivý a nemilosrdný. Schmitzer na vozíčku, to je minimálně polovina Clinta Eastwooda,“ říká o českém filmu Staříci Tomáš. Film je zabalen do roadmovie o pomstě, ale celá práce s tempem, formou a nemohoucností nabízí komentář o společenské situaci. Nejde o primitivní zúčtování s komunismem, ale spíše o zoufalé činy zoufalých lidí.

Snímek Dálava z dokumentární sekce okomentoval Kamil Fila. „Je to skutečně jemný film. Docela jsem se bál, jestli to unese to plátno. Je to film o otci a synovi, kteří spolu jedou autem na Ukrajinu, kde hledají bývalou partnerku otce. Syn je takový poloautista uzavřený ve světě moderních technologií, otec je velmi duchovní, ovlivněn ruskou kulturou. Pro Martina Marečka je tohle takový přechodový snímek, ve kterém se přesouvá z dokumentu k hraným filmům,“ myslí si Kamil.

Po vysoce pozitivním vstupu o československých filmech z Varů se moderátoři přesunuli k americkým indie filmům. „To the Stars, černobílý LGBTQ film z 60. let, byl do hlavní soutěže vybrán ze Sundance. LGBTQ tematika je tam docela dlouho schovaná. Ze začátku se zdá, že jde o klasický příběh o dvou dívkách. Jedna je šikanovaná, plachá dívka z venkova, druhá je naopak světácká a ostrá holka z velkoměsta, která přichází do Oklahomy. Společně si pomáhají sžít se s komunitou a vystoupit ze skořápek a překonat traumata. Film umí být hodně roztomilý, až přeroztomilý. Občas je v něm cítit určitá naivita. Problémem je to, když se v poslední třetině začnou řešit ta LGBTQ témata a začne se tlačit na pilu, přestane to být uvěřitelné a je to dost předvídatelné,“ říká Vítek.

Tomáš se pak mrknul do devadesátek na film Devadesátky Jonaha Hilla. „Teď dlouho byly v módě osmdesátky. U tohoto filmu jsem si uvědomil, že už se točí filmy pro nás nostalgiky, co vyrostli spíše v devadesátkách. Tohle je film o komunitě skejťáků. Je to takové jemné drama o chlapeckém přátelství, věrný ponor do módy a feelingu té doby, vznikají tam minidramata plynoucí z různého sociálního zázemí a také věku protagonistů. Film je malý, ale milý a říkám to s veškerou vážností,“ nostalgicky povídá Tomáš. 

Jak se Tomášovi líbil ekodokument Lžičky? A jak ještě Čelisti přispěly prosbám kolemjdoucích návštěvníků letošních Varů? Pusťte si celý pořad!