Ceny Czech Grand Design znají vítěze: Vendula Knopová nebo obchod Page Five

Už loni NASA potvrdila, že Slunce vstupuje do maximální fáze svého jedenáctiletého cyklu. Fáze má trvat až do března 2026. „Během slunečního maxima se zvyšuje počet slunečních skvrn – a tím i celková aktivita Slunce,“ vysvětluje Jamie Favors, ředitel Programu kosmického počasí NASA. „Tento nárůst je příležitostí poznat naši nejbližší hvězdu, ale má i reálné dopady na Zemi i na celou sluneční soustavu.“

„Polární záře se stala jednou z nejvyhledávanějších cestovatelských zážitků desetiletí,“ říká online cestovní agentura eSky Group pro Euronews Travel.

Podle Jarosława Grabczaka z eSky Group se z aurory stal „zážitek na bucket-listu“, který způsobil mimořádně vysokou poptávku po nejlepších místech s výhledem, a to i přestože ceny letů a ubytování prudce rostou. „V praxi to znamená, že ani výrazné zdražení letenek nebo hotelů turisty neodrazuje,“ říká Grabczak. „Lidé si rezervují zájezdy do klíčových oblastí i rok dopředu – dříve to bývalo jen pár měsíců předem.“

Největší růst zaznamenalo Finsko a Island, kde počet rezervací vzrostl o víc než 2 000 %.
Zájem o Norsko stoupl o 126 %. Země je dlouhodobě považována za jedno z nejlepších míst na světě pro sledování polární záře, zejména v severních oblastech. „Tromsø nabízí ideální kombinaci městského života a blízkých temných fjordů,“ uvádí eSky Group.

Podobný boom zaznamenalo i Švédsko, kde počet rezervací vzrostl zatím o 91 %. Zemi pomáhá především suché mikroklima národního parku Abisko a jeho Aurora Sky Station, známá jako nejspolehlivější vědecké místo pro pozorování záře díky oblasti s trvale jasnou oblohou.

Až do roku 2000 bylo v britské armádě nezákonné být homosexuální a ti, kteří za homosexuály byli považováni, čelili vyšetřováním, propuštění ze služby a v některých případech i vězení. Pamětní místo s názvem The Open Letter je věnováno jak současným LGBT+ lidem sloužícím v ozbrojených silách, tak těm, kteří trpěli v době zákazu.

Bronzová socha bude odhalena dnes v Národním památníku (National Memorial Arboretum) ve Staffordshiru. Pamětní místo má tvar pomačkaného kusu papíru s texty z osobních dopisů, které byly v minulosti používány jako důkaz k obvinění lidí. Král Karel III. navštíví tento nový památník jako své první oficiální vystoupení na podporu LGBT+ komunity, informuje BBC.

Pamětní místo je jedním z 49 doporučení tzv. Ethertonovy zprávy (Etherton Review) – nezávislé studie zadávané vládou, která zkoumala zacházení s LGBT+ veterány sloužícími v době zákazu. Autor zprávy, zesnulý lord Etherton uvedl, že dokument obsahuje „šokující“ svědectví o homofobní kultuře, šikaně a sexuálním násilí, kterým byli postižení vystaveni. Jedním z těchto případů je i příběh Pádraigín Ní Rághillíg.

Dnes devětašedesátiletá Pádraigín vstoupila v roce 1976 do Ženského královského letectva. Svoji sexualitu začala chápat až poté, co se zamilovala do své přítelkyně. Její kariéra skončila poté, co ji kolega zahlédl, jak se líbá s příslušnicí Ženského královského námořnictva.

Následovaly ponižující výslechy, prozrazení její orientace rodině a přátelům a nátlak, aby jmenovala další homosexuální kolegyně a kolegy. Během čekání na návrat do Spojeného království byla sexuálně napadena mužským kolegou, který se ji snažil „napravit“.

Pro Pádraigín Ní Rághillíg památník představuje uzavření bolestné kapitoly a záruku, že zákaz a jeho důsledky nezmizí z paměti budoucích generací.

Navzdory oficiálním varováním před cestami a přítomností zhruba 1 500 ruských vojáků se z této oblasti neočekávaně stala senzace mezi západními cestovateli, informuje zpravodajský server EuroNews. Ověřit turistické statistiky Podněstří je složité. Moldavská turistická agentura na žádost redakce Euronews Travel o oficiální data nereagovala. Podle Státního celního výboru Podněsterské moldavské republiky (PMR) se však počet příjezdů turistů „v posledních dvou letech zdvojnásobil“.

Podněstří také vydalo svého historicky prvního turistického průvodce, dostupného v ruštině a angličtině. Obsahuje informace o bezcelních limitech, zakázaném zboží nebo třeba pokyny pro cizince, kteří chtějí do regionu přivézt vlastní vozidlo.

V posledních měsících se navíc videa z Podněstří staly virálními na TikToku – pod hashtagem #Transnistria se objevilo více než pět tisíc příspěvků. Tvůrci tam ukazují architekturu z dob SSSR a místní zvláštní atmosféru.

Na sociálních sítích se ale objevují i kritické reakce. Někteří lidé tvrdí, že návštěvy Podněstří přispívají k šíření proruské propagandy nebo glorifikují komunistickou estetiku.
Zatímco mnoho cestovatelů odrazuje podpora Ruska, Deepak Shukla, ředitel společnosti Pearl Lemon Adventures, tvrdí, že „většina místních lidí nemá s politikou nic společného, snaží se prostě uživit. A každý turista, který utrácí, podporuje malé podniky a průvodce, pomáhá“.

Doporučuje však, aby návštěvníci vstupovali do regionu pouze přes oficiální hraniční přechody, měli u sebe cestovní doklady a nefotili vojenské či vládní objekty.

Vědecký tým z Japonska provedl první klinickou studii na lidech, která zkoumala bezpečnost rektální aplikace kyslíku. Dosavadní zjištění byla publikována v časopise Med. Odborníci zatím nezkoumali, jak efektivně metoda funguje. „Jedná se o první údaje získané na lidech a výsledky se omezují pouze na prokázání bezpečnosti postupu, nikoli jeho účinnosti,“ říká Takanori Takebe, biomedicínský vědec z Univerzity v Ósace.

Do studie bylo zařazeno 27 zdravých mužů, kteří byli požádáni, aby drželi v konečníku mezi 25 a 1 500 mililitry kapaliny obsahující perfluorodekalin po dobu 60 minut, popisuje server Science Alert. Perfluorodekalin je kapalina schopná rozpustit velké množství kyslíku a umožnit jeho přenos do krevního oběhu. Výsledky ukázaly, že metoda je bezpečná, i když u některých účastníků došlo k mírnému nadýmání nebo nepohodlí.

V rámci bezpečnostního testu perfluordekalin neobsahoval kyslík, upozorňuje web IFL Science. Další testy se uskuteční s kyslíkem obohacenou verzí této kapaliny, opět na zdravých dobrovolnících. Pokud bude výzkum opět úspěšný, tým jej rozšíří na pacienty s dýchacími potížemi. Jejich práce by v budoucnu mohla být zvláště přínosná pro novorozence, jejichž plíce nejsou po narození plně vyvinuté.

Tato metoda, známá jako enterální ventilace, byla inspirována schopností některých zvířat, jako jsou prasata, želvy nebo některé ryby, v případě potřeby vdechovat kyslík konečníkem či kloakou. Vědci doufají, že by mohla poskytnout alternativu k tradičnímu dýchání, zejména v situacích, kdy jsou dýchací cesty blokovány.

Instituce UCLA Center for Scholars & Storytellers zveřejnila svou výroční zprávu Teens & Screens s názvem „Buďte realističtí: Sounáležitost na vyžádání“. Pro tvůrce obsahu určeného současným mladým dospělým přinášejí tato data překvapivé poznatky o jejich vkusu a preferencích. Studie zkoumala mediální preference 1 500 amerických dospívajících a mladých dospělých ve věku 10 – 24 let. Sběr dat proběhl v srpnu 2025, uvádí server Variety.

Zhruba 59,7 % respondentů uvedlo, že by chtěli vidět více filmů a seriálů, kde jsou ústřední vztahy přátelství. 54,1 % preferují postavy, které v daném okamžiku nemají zájem o romantický vztah. 48,4 % mladých diváků si myslí, že v současných filmech a televizních pořadech je příliš sexu a sexuálního obsahu, shrnuje studii web Euronews. Generace Z také dává přednost animovaným filmům před hranými. Jejich podíl vzrostl ze 42 % v roce 2024 na 48,5 % v letošním roce.

Tato data naznačují posun v preferencích. Tvorba zaměřená na explicitní sexuální obsah či toxické romantické vzorce (např. milostné trojúhelníky) ztrácí u této generace na přitažlivosti. Studie dál vysvětluje, že Gen Z hledá rozmanitější typy vztahů a postav, které nejsou zaměřené jen romanticky – například přátelství, aromantické či asexuální postavy a realističtější reprezentaci, podotýká server WGLT s dodatkem, že výzkumný tým tento trend označuje jako „nomance“.

Ze studie vyplývá, že Generace Z nepřestala sledovat filmy a seriály, jen se mění, co v nich chce vidět – méně povrchního sexu, méně přehnané romantiky, více opravdových přátelství a vztahů, které odrážejí jejich vlastní životy. Po několik desetiletí se Hollywood snažil oslovit teenagery a mladé dospělé prostřednictvím filmů a pořadů plných sexu, skandálů a trendů, které údajně odrážely jejich životní styl a zájmy. Současná data ale ukazují, že pro mediální průmysl nastal čas na přehodnocení toho, co mladé zajímá.

I z tohoto důvodu nebyla volba zpěváka úplně náhodná. „Zatímco vaše píseň Kashmir je právem oslavována jako mistrovské dílo, kašmír je jiná story. Pochází z citlivých koz, které křičí bolestí, když jim z těla trhají srst,“ napsala organizace PETA UK v dopise.

Podle PETA UK je výroba ovčí vlny spojena s vysokými emisemi metanu. Ovce jako přežvýkavci výrazně přispívají k uhlíkové stopě. V souvislosti s produkcí rovněž vyvstává řada etických otázek: PETA poukazuje na praktiky jako odstraňování ocásků či varlat u jehňat bez zajištění tlumení bolesti nebo šlechtění ovcí k nadprodukci vlny s následným fyzickým násilím při stříhání.

Naopak rostlinné vlny, vyrobené z materiálů jako konopí, lněné vlákno, bavlna, odpad z pomerančů, levandulové květy, sójové vlákno či kopřivy, jsou podle organizace ekologičtější a netrpí při nich zvířata. V dopise zaslaném Plantovi PETA uvedla, že krátkodobá změna jména by pomohla upozornit na působivou řadu udržitelných rostlinných vlněných materiálů a na inovativní designéry, kteří s nimi pracují, uvádí server Euronews.

Robert Plant, narozen v roce 1948, působil jako zpěvák a textař skupiny Led Zeppelin od založení v roce 1968 až po její rozpad v roce 1980. Jeho reakce na tuto výzvu zatím není známá. Akce PETA však zřetelně kombinuje prvky pop-kultury, kampaně udržitelnosti a téma animal-rights, čímž otevírá diskusi o tom, jak se módní a textilní průmysl proměňuje v reakci na etické i ekologické výzvy.

Podle vyšetřovatelů gang, který tvořilo šest mužů a jedna žena, vykradl 18 podniků v Madridu a v nedalekém městě Talavera de la Reina. Škodu zatím podle serveru AP News odhadli na 60 000 eur, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Zloději ukradené židle dál přeprodávali, a to nejen ve Španělsku, ale i v Maroku a Rumunsku.

Všichni zadržení čelí obvinění z krádeže a účasti v organizované skupině. Policie podle webu El País uvedla, že případ ukazuje, jak snadno se dá zneužít skutečnost, že ve Španělsku je běžné nechávat vybavení zahrádek restaurací přes noc venku – židle a stoly bývají pouze naskládané na sebe a zajištěné jen symbolicky.

Jak policie s nadsázkou dodala, zloději tentokrát přišli „na to, jak někomu doslova sebrat místo u stolu“.

Jak uvádí server BBC, tým vědců analyzoval více než 150 studií zahrnujících přes 58 tisíc pacientů a sledoval účinky 30 nejběžněji používaných antidepresiv během prvních osmi týdnů léčby. Ukázalo se, že rozdíly mezi jednotlivými přípravky mohou být značné: zatímco lék agomelatin vedl k průměrnému úbytku 2,4 kilogramu, maprotilin způsobil naopak téměř dvoukilový přírůstek na váze. Rozdíl v tepové frekvenci po podání fluvoxaminu a nortriptylinu dosahoval až 21 úderů za minutu a v krevním tlaku se hodnoty lišily o 11 mmHg.

„Žádná dvě antidepresiva nejsou stejná,“ říká doktor Atheeshaan Arumuham z King’s College London. Podle něj mohou rozdíly ve fyzických účincích ovlivnit nejen celkové zdraví pacientů, ale i to, zda dokážou léčbu dlouhodobě snášet a léky nevysadí.

Vědci zdůrazňují, že výsledky srovnání nemají nikoho od užívání předepsaných léků odrazovat, ale spíš upozorňují na nutnost přesněji přizpůsobit výběr konkrétního přípravku každému pacientovi. Nejčastěji předepisovaná skupina léků, takzvané selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, podle studie obvykle na tělo působí mírněji než starší typy.

Odborníci teď pracují na bezplatném online nástroji, který by měl lékařům a pacientům pomoci zvolit nejvhodnější léčbu. To by ale podle autorů vyžadovalo i změnu přístupu zdravotních systémů, které dnes často upřednostňují levnější, širokospektrální léky.

Výsledky srovnání vyšly v lékařském časopise The Lancet a podle některých odborníků by mohly zásadně změnit globální přístup k léčbě deprese.

Jak píše web Vice.com, analýza více než padesáti zkamenělých lidských zubů ukázala, že až 73 procent pravěkých lidí bylo působení olova vystaveno. Nešlo ovšem o důsledek průmyslu – naši předci se s ním setkávali už v době kamenné, když se olovo uvolňovalo z vulkánů, nebo třeba erodujících hornin.

Klíčem k tomu, proč Homo sapiens setkání s olovem snášeli lépe, může být gen NOVA1, který sice máme společný s neandrtálci, každý ale v trochu jiné podobě. Když vědci vystavili neandrtálskou verzi genu působení olova, narušil se gen FOXP2 – zodpovědný mimo jiné za schopnost řeči. Mozek našich předků ve „zkoušce olovem“ naopak obstál. Díky tomu si Homo sapiens mohl i v prostředí zasaženém působením olova zachovat komunikační a sociální dovednosti, které mu v evolučním závodě zajistily velký náskok.

Dnes to ovšem zní jako ironie: látka, která kdysi mohla lidstvu pomoci přežít, nás současně pomalu zabíjí. Dlouhodobé působení olova na lidské tělo vede ke kardiovaskulárním onemocněním, poškození mozku a způsobuje třeba poruchy učení. Některé studie olovo dokonce spojují se zvýšeným rizikem agresivity a sklonům k páchání trestných činů.