Cervantesův Don Quijote není certifikovaná krejzyna, ale obhájce slabých
V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Důmyslný rytíř Don Quijote de La mancha, jehož autorem je Miguel de Cervantes y Saavedra, a který byl přeložen do 85 jazyků.
Zuzanu zajímalo, co by Stanislava potěšilo, kdyby slyšel o tomto veledíle někoho vyprávět třeba ve frontě na pomeranče. Podle něj by bylo žádoucí o tomto románu o dvou dílech říct, že zdaleka přesáhl zemi svého původu i svého tvůrce.
Ivanka chtěla jako obvykle vědět, jak se dá shrnout děj: hlavním hrdinou je stárnoucí zeman Alonso Quijano, který se pomátl na rozumu. Proto se rozhodl, že se stane rytířem. Long story short: následuje řada příběhů, které jsou motivem cesty, kdy poblázněný idealista stále znovu naráží na realitu. Stanislav ale opět upozornil na to, že sled událostí tu není bůhvíjak podstatný.
Standa také vyjádřil svůj smutek z toho, že příběh Dona Quijota bývá ve školách mylně redukován na vyprávění o šílenci, který bojoval s větrnými mlýny, ačkoliv tato story zabírá jen jeden odstavec v jedné z úvodních kapitol. Podle něj se jedná spíše o příběh muže, který se zuby nehty potýká s realitou.
Pak ještě trojice přirovnala román k jídlu – např. ke křížalám nebo oslí uzenině – a mohlo se jít pomalu domů.
Poslechněte si Buchty čtou o důmyslném rytíři Donu Quijotovi a třeba zjistíte, že to nebyl takový loser.
Zuzana Fuksová
Bydlím v Brně, protože se tu dá chodit pěšky. Mám ráda různé druhy kuchyňské soli, lelkování a prohlížení kabelek na internetu. Vystudovala jsem sociální práci a leccos nedostudovala. Mám trochu OCD, krizi středního věku a taky dceru.
Ivana Veselková
Mám tři psy, bydlím v Praze, snažím se chovat jako tzv. dospělý člověk, ale moc mi to nejde. Vystudovala jsem mezinárodní vztahy, ale většinu studijních znalostí jsem zase hezky zapomněla. Mám ráda sladkosti, teplo a crossfit.
Stanislav Zajíček
Rodák z Děčína, který byl v letech 1990–1992 poslancem za OF v České národní radě a milovník Komenského je od roku 1993 profesorem českého jazyka a latiny na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Své studenty vede především k esejistické a umělecké tvorbě, kritickému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné.
Buchty čtou jsou speciální díly podcastu Buchty o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl. Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček vám představí literární klasiku tak, že vás to bude bavit a ještě se i něco dozvíte.
Také jste před maturitou jen s vypětím sil přelouskali Babičku a pamatujete si z ní jen Sultána, Tyrla a to, že někdo šukal po světnici? Také vám z Proměny utkvěla pouze vzpomínka, že se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů a shledal, že je z něj nestvůrný hmyz? Pak je tu pro vás minisérie Buchty čtou, díky které možná přijdete na to, že louskání knih nepatří do stejného ranku přežitků jako upalování čarodějnic nebo předení.
Všechny díly pořadu najdete zde nebo jako podcast na wave.cz/podcasty.
Související
-
Měl Ježíš rád bžundu? Ecův román Jméno růže je dort složený z mnoha pater
Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček se zabývali románem Jméno růže Umberta Eca.
-
Márquezových Sto roků samoty je magická luštěnka plná opakování, incestů a prasečích ocásků
V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze.
-
Penelopiáda Margaret Atwoodové ukazuje, že Odysseova verze slavné story je jen jednou z možností
V novém díle podcastového speciálu Buchty čtou se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Penelopiáda Margaret Atwoodové.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.