Chtěl bych odhrnout oponu klišé o romantickém bačovi, říká reportér o knize z východního Slovenska

Andrej Bán
Andrej Bán

Východ Slovenska bývá často opředen řadou mýtů a zjednodušených představ. Mozaiku obrazu tohoto regionu se ve své reportážní knize Slon na Zemplíně snaží složit slovenský reportér a fotograf Andrej Bán. Proč je podle něj potřeba dělat reportáže nejen z válečných oblastí, ale právě i třeba z východoslovenských vesnic? „Robert Fico například řekl, že na východě nic není. Je tam toho hodně, to můžu pana expremiéra ubezpečit,“ říká Bán, který do Prahy přijel knihu pokřtít.

„Vždycky jsem si sám kladl otázku, proč se věnuji Balkánu, Afghánistánu, Iráku, čím si Slovensko zaslouží, že je z mé strany takto zanedbávané,“ popisuje Andrej Bán svou motivaci k napsání knihy o východním Slovensku Slon na Zemplíně, kterou teď nakladatelství Absynt vydává také v češtině. I když od počátku nebyla jasným cílem právě kniha, je za ní podle autora třicet let postupné reportérské práce. V knize se kromě nově nasbíraného materiálu také vrací ke svým starším poznámkám z 90. let, kdy psal reportáže i pro česká média.

Andrej Bán - Slon na Zemplíně

Před vraždou slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky se o východní Slovensko podle reportéra příliš novinářů ani politiků nezajímalo. „Robert Fico měl dokonce takové dehonestující vyjádření, když měla přijet skupina europoslanců na inspekci ohledně farmářů. Fico jim vzkázal, že na východě nic není.“ První domněnka slovenských novinářů pátrajících po pachateli vraždy směřovala k italským podnikatelům napojeným na mafii, protože právě toto téma zachycoval Kuciakův poslední nedokončený text.

Asi šest dní po vraždě se Andrej Bán rozhodl vycestovat do Michalovic. „Tam mi lidé začali popisovat, že podle nich nejsou největší problém Italové, ale domácí slovenští podnikatelé, kteří vyrostli na eurofondech,“ vysvětluje. Andrej Bán byl podle svých slov prvním, kdo se o téma východního Slovenska, agrobyznysu a dotačních podvodů zajímal. Velká část kolegů na něj ale navázala. Silný mediální tlak podle něj dokázal situaci změnit. „Orgány činné v trestním řízení začaly konat, až když byl vyvinut velký tlak. A ten vznikl díky médiím,“ shrnuje aktuální situaci reportér.

Kniha však není lineárním vyprávěním jednoho příběhu, ale spíš mozaikou, která se snaží dát dohromady celkový obraz východního Slovenska a v níž jsou dotační podvody jen jedním kamínkem. Klíčem k výběru témat a prostředí je podle autora sugestivnost jednotlivých příběhů. V knize se střídá také celá řada postav, z nichž některé jsou podle autora archetypální. Jednou z nich je například místní podnikatel Mikuláš Vareha, jehož ambice přivézt do východoslovenského městečka slona a vybudovat tak zoologickou zahradu dala vzniknout názvu knihy Slon na Zemplíně. „Říkal mi například, že na to, aby mohl mít slona, musí dovézt dva. ‚Jednoho si nechám, a aby mi je pustili na Slovensko, musím dát druhého jako úplatek do zoologické zahrady.‘ Mikuláš Vareha je dnes ve vězení za daňové úniky. Je to jedna z postav, kde se mi zdálo, že člověk si nemusí vymýšlet, abyste zaznamenali absurdní, bizarní a pitoreskní příběhy,“ popisuje Andrej Bán.

Zmiňuje také doslov, který ke knize napsal Erik Tabery. „Píše, že Češi toho o Slovensku vědí málo, a zmiňuje romantického baču s ovcemi. Je to takové klišé. Češi rádi jezdí v zimě i v létě do Tater a jedí tam halušky. Já bych chtěl odhrnout tu oponu a ukázat, co je za těmi klišé.“ Mladší generace podle Bána často zmiňuje, že už nerozumí slovensky. „Tím, že je ta knížka kvalitně přeložená, tak i tento argument odpadá. Tak jsem zvědavý, jaký budou mít současní čtenáři o dnešní Slovensko zájem a do jaké míry to byla jen výmluva,“ říká slovenský reportér a fotograf Andrej Bán.

Pusťte si celý rozhovor Evy Svobodové s Andrejem Bánem a zjistíte, jak vstup do Evropské unie a dotační podvody ovlivnily podobu východního Slovenska.

Spustit audio

Související