„Chtěla jsem se podívat době pod sukni,“ říká Radka Denemarková o románu Hodiny z olova

„V roce 2015 jsem měla hodně velkou krizi, to už jsem tady nechtěla zůstat. Společnost nějakým zvláštním způsobem zesurověla, najednou jsem slýchala věty typu ‚nejsem rasista, ale...‘, řeči o kolektivní vině, kriminalizaci různých skupin lidí,“ vzpomíná Radka Denemarková na okamžiky, které zásadně ovlivnily její román. „Uvědomila jsem si, že právě tohle je ten nejhorší fašismus všedního dne, lidé, kteří nikomu nepomohou, ničemu nezabrání, vedou svůj měšťácký život. Právě v kontrastu s tím, co jsem zažívala v Číně, bylo hrozné pozorovat, jak Evropa sama sebe požírá a ničí. Chtěla jsem se té době podívat pod sukni.“

Pod povrch nahlíží Radka Denemarková opravdu důkladně, na téměř osmi stech stranách otevírá témata od konzumerismu a všeobecné apatie přes soukromé krize a „malé“ rodinné tyranie až po umění kaligrafie, Konfucia a Boženu Němcovou. „Do tohohle románu jsem chtěla dát esenci všeho, co jsem doteď pochopila a hlavně nepochopila o tomhle světě. Protože třeba už nikdy nebudu mít na takovou věc čas a sílu,“ dodává.