Chudoba v dětství nás ovlivňuje celý život. Způsobuje deprese i demenci, říká lékařka Pavla Čermáková

„Zkoumali jsme přes dvacet tisíc starých lidí z celé Evropy a ti z chudých poměrů měli ve stáří nejvíce potíží s pamětí i učením,“ popisuje Čermáková, jak zatím největší studie na toto téma vznikala. Vědci se v minulosti domnívali, že za zhoršování takzvaných kognitivních funkcí mozku mohou především biologické faktory. V posledních letech ale přibývá důkazů, že stařecká demence má u některých lidí mnohem víc důvodů. „Neexistuje jen jeden důvod, je to vždy kombinace faktorů. Náš výzkum ale jasně dokazuje, že pokud se u někoho objeví více rizikových faktorů, jako třeba alkoholismus rodičů, stres, špatné bytové podmínky a podobně, je u něj riziko větší.“

Chudí, hloupí a líní? Historie „white trash“ ukazuje, že představy o chudobě se nemění

• Upravit
• Smazat

Označení white trash se poprvé v tisku objevilo už téměř před dvěma stoletími, v roce 1821. Pomluvy a hanlivá označení pro třídu na společenském dně přežívají v těch stejných obrazech a lidových historkách nejspíš mnohem déle.

Během výzkumu lékaři zjišťovali, v jakých podmínkách zkoumaní dobrovolníci vyrůstali, kolik lidí žilo v domácnosti, nebo třeba i to, kolik měli doma knih. Ukázalo se, že lidé z nejchudších vrstev kromě jiného trpěli během života častěji depresemi a jejich zdravotní stav byl celkově horší. Na špatné fungování mozku ve stáří mají vliv i traumatické zážitky jako válka a s ní spojené jevy, například migrace.

„Prevence je pro stát nejlepší investice do budoucna. Populace stárne, a je proto důležité, aby byli lidé ve stáři schopni se o sebe co nejdéle postarat,“ říká Čermáková. Už dnes je v chodu řada preventivních programů mezi staršími lidmi, ale zatím nejsou moc úspěšné. Pavla Čermáková je přesvědčená, že musíme zajistit, aby děti vyrůstaly v důstojných podmínkách. „Chce to systémové řešení, které zaručí dětem především kvalitní vzdělání, bydlení i zdravotní péči. Je to to nejlepší, co můžeme v současnosti dělat.“