Chytré telefony jsou klíčovou výbavou uprchlíků

8. říjen 2015
Děrné štítky
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03483085.jpeg

Chytré telefony v rukou uprchlíků jsou jedním z nejkontroverznějších bodů debaty o současné uprchlické vlně. Minimálně na evropských sociálních sítích. Britský deník Independent dokonce uveřejnil článek s titulkem „Jste překvapen, že mají uprchlíci chytré telefony? Neradi vám to říkáme, ale jste idiot“, ve kterém se snažil tento pohled vyvrátit. Pro uprchlíky, kteří musí čelit drastickým omezením převaděčů, co se týče množství majetku, který si mohou vzít s sebou, totiž chytrý telefon představuje nenahraditelnou pomůcku. Poskytuje jim přístup k aktuálním informacím, které mohou být klíčové pro přežití.

Podle novinářů, kteří podávali zprávy například z budapešťského nádraží Keleti, patřily hned po jídle a oblečení k nejžádanějším předmětům solární nabíječky na telefon. Jeden z uprchlíků v srpnu dokonce řekl francouzské agentuře AFP: „Naše telefony a nabíječky jsou pro naši pouť důležitější než cokoliv jiného, snad i důležitější než jídlo.“ Telefony a z nich vyplývající přístup k informacím ale nejsou klíčové jen při cestě do Evropy. Spojené národy rozdaly v jordánských uprchlických táborech na 33 tisíc SIM karet. Nejen aby usnadnily uprchlíkům přístup k informacím. Pragmaticky si tak zároveň jednoduchým způsobem vytvořily kontaktní síť.

Čtěte také

Jaké aplikace a služby uprchlíci nejvíc používají, když už se rozhodnou překročit Středozemní moře? Nejdůležitější jsou pro uprchlíky pochopitelně Google Maps a podobné navigační služby. Kromě map pak hojně využívají Facebook a WhatsApp. Ve skupinách v rámci těchto služeb si vyměňují aktuální informace a tipy, ale v neposlední řadě také kontaktují převaděče. Tento model šíření informací pochopitelně není bez problémů. Jedním z těch největších je, že se podobnými skupinami šíří hoaxy a neověřené informace, z kterých mohou těžit například podvodní převaděči.

Hoaxy v samovolně vznikajících skupinách jsou jedním z důvodů, proč se finský startup Funzilife v posledních týdnech rozhodl spustit aplikaci zacílenou právě na uprchlíky. Je pochopitelně zdarma a jedním z jejích primárních cílů je sloužit jako rozcestník pro ověřené a důvěryhodné informace. Další vrstvu aplikace mají tvořit tipy, které mají uprchlíkům pomoci se co nejplynuleji zapojit do života v Evropě. Zatím jsou tyto informace dostupné pouze pro Finsko. „Připravujeme naučné balíčky pro žadatele o azyl přizpůsobené jednotlivým zemím EU. Žádná srovnatelná služba pro integraci přistěhovalců tu v současné době není,“ řekl ředitel Funzilife Tero Salonen serveru Hybe.

03487618.jpeg

V Evropské unii sice finská aplikace obdobu nemá. Syrský uprchlík Mojahed Akil už vloni vytvořil v Turecku aplikaci s podobným účelem. Pojmenoval ji Gherbetna, což je arabské slovo s významem konotujícím exil a pocit cizosti. Aplikace – primárně určená syrským uprchlíkům v Turecku – poskytuje informace o nabídkách práce v okolí, navigaci k nejbližším školám, nemocnicím nebo také novinky o nových vládních nařízeních týkajících se uprchlíků.

Spustit audio