Čistá Seina a polovina emisí oproti Tokiu. Paříž chce udržitelnou olympiádu, akce je ale příliš velká
V roce 2015 jsme se jako lidstvo právě v Paříži zavázali, že nepřekročíme oteplení planety od 1,5 °C oproti předindustriálnímu průměru. Zdá se, že v letech 2023 a 24, které jsou nejteplejší v historii měření, tuto bezpečnou hranici oteplení překračujeme. Pařížští pořadatelé Letních olympijských her stejně jako Mezinárodní olympijský výbor se chce vyhnout cynismu a nenabízí jen chléb a hry. Olympijské hry mají být tentokrát udržitelné. Je to vůbec možné?
Předpokládaná návštěva je 15 milionů diváků, soutěžit se bude v Paříži, ale i na Tahiti, otevře se olympijská vesnice pro 20 tisíc sportovců a personál, zahajovací ceremoniál na řece Seině by mělo na místě zhlédnout až 600 tisíc diváků. Olympijské hry jsou už několik let jednou z největších akcí na světě vůbec. Pařížanům bylo v průběhu her doporučeno vzít si home office nebo odjet z města. Dá se taková akce udělat ohleduplně ke klimatu a k planetárním zdrojům?
„Pořadatelé to jednu dobu prezentovali tak, že budou první klimaticky pozitivní akcí. To znamená, že nejen že nepřidají žádné emise skleníkových plynů, ale dokonce nějaké z atmosféry odeberou. Experti to označují za nesmysl a nebezpečné tvrzení. Nakonec Paříž výrok zmírnila a chce mít uhlíkovou stopu poloviční oproti minulým hrám v Tokiu,“ popisuje ambice pořadatelů z francouzského hlavního města klimatický zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba.
Ke snižování uhlíkové stopy má přispět energie z obnovitelných zdrojů, ale taky nákup offsetů ke snížení podílu emisí v uhlíkovém rozpočtu. Kromě otevření nové linky metra Paříž přidala minimum nové výstavby a z 95 % využije stávající infrastrukturu. „Chtějí taky redukovat počet předmětů. Třeba některé židle vyrábějí z recyklovaných badmintonových košíčků, nebo postele mají být z kartonu. Co po hrách zbyde, pořadatelé nevyhodí, ale rozdají organizacím, které materiál využijí dál. Olympijská vesnice se stavěla ze dřeva a nízkoemisního betonu a využije se dál jako nová rezidenční čtvrť a sociální bydlení,“ zmiňuje některé cirkulární a prosociální principy Kaliba, který o udržitelnosti her mluvil s Madeleine Orr z Torontské univerzity.
Kanadská akademička si myslí, že problém je pojetí her jako obrovského turistického spektáklu. „Dokud to bude akce, která podporuje masovou turistiku a vábí lidi z celého světa, nikdy udržitelná nebude. Jediné řešení jsou olympijské hry menších rozměrů. Přijedou sportovci, trenéři, média, možná několik fanoušků a příbuzní sportovců, to je všechno. Zbytek by byli lokální fanoušci,“ představuje vizi udržitelných her Madeleine Orr, se kterou natočil Jan Kaliba rozhovor pro Český rozhlas.
Environmentálním symbolem her se stala řeka Seina. Její silné znečištění se řeší minimálně od 80. let. Do velké investice se ale Paříž dosud nepustila, a tak využila hry, jako příležitost. Byla vybudována nová infrastruktura čistíren odpadních vod i kanalizace za 1,4 miliardy eur. Při prudkých deštích by teď neměla jít odlehčovací voda z domácností a z ulic bez přečištění přímo do řeky. Vznikla taky obří podzemní retenční nádrž na dešťovku o objemu dvaceti olympijských plaveckých stadionů.
Jak se mění sport v souvislosti s klimatickou změnou? Jak dopadla plánovaná redukce klimatizací v olympijské vesnici? Jaký environmentální přínos kromě čisté Seiny hry mohou mít? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
