Co má společného Lady Gaga a Gargamel? Volné asociace jsou cesta do hloubi vaší duše
Tématem dnešního Slejváku jsou volné asociace! Dramaturg pořadu se domníval, že tímto zadáním Vilmě s Mírou zadělá na srandovní epizodu. Snad se budete při jejím poslechu bavit.
Epizodu jsme začali poněkud filozoficky s otázkou: „Co je to brain rot?“ Stav mysli, která je přepracovaná z vnímání nekonečného scrollování na sítích, zažívají všichni. Proměňuje se délka naší pozornosti i druh humoru, kterému se smějeme. Oblíbený trend Vilmy je tzv. nenápadné naznačování, kdy je pointa humorného videa, třeba zakopnutí člověka ve stylu „Neváhej a toč“, po dobu trvání neustále vyzrazována v krátkých záběrech.
Míra neváhal a přiznal se, že jeho mysl je velmi „prohnilá“ a uvítal by zimní spánek. Ještě se však zasnažil, aby sestavil smysluplnou myšlenku, a začal hledat podobnosti na dvou osobách, které toho spolu mají společného snad nejméně: Lady Gaga a Gargamel. U zpěvačky s Vilmou probrali její aktuální muzikálový neúspěch, pokračování filmu Joker, a doufali, že se vykoupí novou písní Disease, s níž se zároveň navrátí k temnému tanečnímu popu, který ji proslavil.
Zároveň nezapomněli okomentovat aktuální rozpoložení českých reality shows a alespoň z části splnit své popkulturně-informační poslání. Míra začal přirovnávat postavy ze Šmoulů k tanečníkům a tanečnicím v soutěži StarDance, přičemž jeho favoritka Jana Paulová by bezpochyby byla Šmoulinka. K tomu neměla Vilma co dodat. Co si ale myslí o novém Bachelorovi?
V aktuálním Slejváku zjistěte, co má společného zpěvačka Lady Gaga a záporák Gargamel z pohádky Šmoulové (pokud vůbec něco). Předvede Vilma ASMR? A kdo se umístil na stupínku vítězů rubriky ikona týdne? O ty své se nezapomeňte podělit na Instagramu @slejvak_radiowave.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.