Co se stane, když zdraví lidé nejedí lepek nebo jiné běžné složky potravin? A co jíst ve vedru?

6. srpen 2018
Toust - jídlo

„Když budete jíst lepek, může vám uletět pinďour,“ dělají si v seriálu South Park legraci z trendu hystericky se bílkovině vyhýbat. Jaké potraviny ale opravdu způsobují potíže? Jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí? Je válka proti lepku módní vlnou, nebo oprávněný boj za vlastní zdraví? Funguje v současných vedrech ochlazování ledem a zmrzlinou? O tom debatovaly alergoložka Zuzana Humlová a specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

„Alergie jsou zprostředkované imunitně, intolerance souvisí s enzymatickým defektem. Na některé potraviny může ale špatně reagovat i úplně zdravý člověk,“ vysvětluje alergoložka Zuzana Humlová. Nabádá, abychom potraviny, na které jsme alergičtí, vynechali ze stravy úplně. Pokud některé jen špatně snášíme nebo máme intoleranci, pak je dobré najít míru, při které nám nedělají zle, ale nevynechat je úplně. Je to individuální proces a je třeba otestovat množství a typ potravin, které nám způsobují problémy.

Ve vlastní šťávě s Maškrtnicí: Ve městech i na polích je spousta jídla, stačí ho sklidit

Višně

Chybí vám kontakt s půdou a cítíte odcizení od ovoce a zeleniny, kterou jíte? Pěstovat pár rajčat na parapetu činžáku je sice příjemné, ale nedostatečné, proto je nejlepší vyrazit na nejbližší pole nebo se porozhlédnout v blízkém parku. Spolu se Zuzanou Štěpničkovou z organizace Zachraň jídlo jsme řešili, kam zasadit zeleninu nebo ovoce, když člověk nemá vlastní zahradu, a proč tolik plodin zůstává na polích nesklizených.

„Za 25 let praxe mám jedno pravidlo a platí pořád. Jezte skutečné potraviny a jídla z nich. Základní, lokální, ideálně sezónní. Minimálně nebo vůbec průmyslově upravené,“ vysvětluje Margit Slimáková. Zmiňuje také sociální rozměr stravování, každá strava je prý nějakým způsobem omezující a vylučující ze společnosti, zejména u dětí. „Každé omezení je stres navíc a toho máme dostatek,“ myslí si. Pokud tedy budeme zbytečně vyřazovat některé potraviny, které nám neškodí, přidáváme si stres, který nás bude zbytečně zatěžovat.

„Někteří dospělí se po Novém roce rozhodnou žít zdravě. Začnou konzumovat více ovoce a zeleniny a přijdou k nám s kopřivkou, která se objeví, protože tyto potraviny dlouho nejedli,“ vysvětluje zvláštní, ale ne neobvyklou reakci těla na prudkou změnu jídelníčku doktorka Humlová. Alergie a intolerance se může proměňovat v průběhu života, děti z nich mohou „vyrůst“ nebo se naopak mohou rozvinout v dospělosti. Třeba po prodělání nějaké nemoci, nelze se tedy spolehnout na jeden typ stravování na celý život.

Specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková a alergoložka Zuzana Humlová

Navíc ve stravovacích trendech je těžké se vyznat. Zvlášť když i samotná věda mění doporučení, které potraviny jíst a které ne. V roce 1984 vyšlo slavné číslo časopisu TIME  s vejcem, slaninou a titulkem „špatná zpráva“ na obálce. I jiná média tehdy reportovala o vědeckých studiích, které nacházely spojitost mezi vysokou hladinou cholesterolu a tučnou stravou. Začala doba nízkotučná. Dnes jsou ale tuky ve stravování vnímány úplně jinak a mnoho lidí přechází na vysokotučnou, ale nízkosacharidovou stravu. Podle zpovídaných odbornic ale základní pravidla pro stravování jsou věčná, je nutné si je jen individuálně upravit a vyhnout se prokazatelně škodlivým věcem.

Poslechněte si rozhovor o tom, jak se pozná alergie na stravu, intolerance nebo proč se nechladit studenými nápoji.