Co zajímá začínající režiséry z Francie nebo Holandska, kteří se potkali ve Varech?

Lora Mure-Ravaud, Neven Samardžič, Stijn Bouma a Eva Svobodová
Lora Mure-Ravaud, Neven Samardžič, Stijn Bouma a Eva Svobodová

Deset začínajících režisérů z celého světa přijelo na festival do Karlových Varů, aby v rámci nesoutěžní sekce První podání prezentovali své studentské nebo absolventské filmy. V Universu vám přinášíme rozhovory se třemi z nich. Jak zpětně hodnotí své studium nebo o čem jsou filmy, se kterými do Karlových Varů přijeli?

Francouzka Lora Mure-Ravaud představila ve Varech tichý snímek Blackjack o životě krupiérky Leily, jejíž svět se skládá z mužů v hotelovém kasinu. Ve vedlejším pokoji hotelu, kde Leila žije, se ubytuje mladý muž. Za celý film spolu nepromluví ani slovo, navzájem ale poslouchají každodenní zvuky toho druhého. Režisérka říká, že nechtěla vytvořit tajemné postavy, ale chtěla „aby o nich diváci věděli co nejméně, abychom byli s postavami hlavně uvnitř té situace“. Předlohou pro postavu Leily byla skutečná krupiérka, která měla původně ve filmu postavu i hrát. Lora Mure-Ravaud studovala na filmové škole École cantonale d’art v Lausanne. Ještě předtím ale absolvovala filozofii, literaturu a filmovou vědu. Na otázku, jestli je nutné studovat i jiné obory, aby člověk mohl být dobrým režisérem, odpovídá, že to úplně nutné asi není, ale je to lepší mít nějaké životní zkušenosti a také zkušenost z jiného oboru. Třeba filozofie jí hodně otevřela obzory, hlavně co se týče psaní.

Neven Samardžič

Neven Samardžič studuje na filmové akademii v Sarajevu. Za svůj film Čistý o drogově závislém muži, který se snaží vrátit do běžného života, vyhrál v roce 2017 cenu The Heart of Sarajevo za nejlepší studentský film. Chtěl se na život drogově závislého člověka podívat jeho očima: „Když jste závislí na heroinu, jste okamžitě vyloučeni za společnosti. Což je pochopitelné, ale já jsem se na tu situaci chtěl podívat očima člověka, který je na heroinu závislý. Jak vnímá tu změnu, jestli věří tomu, že se může změnit. Co k tomu potřebuje.“ Podle něj je ve světě hodně závislostí, jeho původním záměrem ale nebylo vytvořit metaforu. Jeho obor na akademii je zaměřený na filmovou, ale i divadelní režii. Neven Samardžič říká, že chtěl od začátku dělat filmy, ale že ho paradoxně hodně ovlivnila divadelní režie.

Stijn Bouma také studoval na akademii v Sarajevu, ačkoliv pochází z Holandska a předtím studoval film na univerzitě v Amsterdamu. Jeho film Lejla z roku 2017 byl vybrán do soutěže Cinefondation na festivalu v Cannes 2017. Do Varů přivezl krátký film, který natočil už v Sarajevu, s názvem Vzpomenout si. Příběh vdovce Amira, který si uvědomí, že si nedokáže vybavit podobu zesnulé manželky: „Je to o muži, který před nedávnem přišel o ženu. Odehrává se to v Sarajevu. On si uvědomí, že se o ni úplně dobře nestaral. Nemůže si vzpomenout, jak jeho manželka ,a tak se vydá na cestu, aby znovu objevil nějaké vzpomínky na ni.“