Dávat svá videa z války na sociální sítě může být nebezpečné, říká forenzní architekt Eyal Weizman

Je zvláštní vidět soukromou americkou společnost tweetovat satelitní fotky ruského konvoje u Kyjeva. Nepřijde vám to jako docela zásadní změna našeho vizuálního světa?

Je tu velká otázka odpovědnosti. Zjišťování, kdo je za porušování lidských práv zodpovědný, je mnohem pomalejší proces, který nutně za vývojem války pokulhává. Trvá, vyžaduje velmi citlivé a jemné čtení celé situace, v níž sledujeme útoky na civilní cíle, vidíme civilní oběti. Pokud chceme takové věci ověřit, musíme zpomalit, být přesní.

Taková práce pak může doputovat až k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu, který může nějakou odpovědnost do jisté míry vymáhat. Kola spravedlnosti se točí pomalu. Proto je naším prvotním úkolem snažit se zajistit bezpečnost v širokém slova smyslu lidem, kteří jsou přímo v poli.

Eyal Weizman

Původem izraelský architekt, teoretik, zakladatel agentury Forensics Architecture, kde se zabývá analýzou a dokazováním případů porušování lidských práv pomocí mapování, modelování a vizualizací urbánního prostoru a architektury. V češtině mu nedávno kniha Mengeleho Lebka, kde spolu s filosofem Thomasem Keenanem mapuje počátky forenzní vědy. Weizmann přednáší na londýnské Goldsmiths.

O to se právě snažíme ve velké koalici našich výzkumníků a ukrajinských kolegů v terénu, s nimiž jsme dny i noci ve spojení. K lidem přímo na místě dění ale musíte připočítat obrovské množství různých nadšeneckých internetových komunit, jejíž členové současnou situaci zkoumají a vizuální materiály společně vyhodnocují. Na Ukrajině nyní máme výzkumníky z Hong Kongu a Mexika a pak ty, kteří jsou až v místech ruského bombardování.

Kromě webu také děláte výstavy a využíváte občas třeba i nečekané formáty, jako je třeba VR v projektu The Killing of Mark Duggan. Jaké další přístupy kromě ukazování dat skrze vizualizace vám přijdou zajímavé? Co třeba interaktivní média, jako jsou simulace a hry?

Využíváme vše, co můžeme. Používáme herní enginy, umělou inteligenci, strojové učení, VR, architektonické modely, velmi podrobně čteme lidské výpovědi a svědectví, provádíme lidi virtuálními prostory. Zjistili jsme, že architektonické simulace jsou dobrým způsobem, jak v lidech vyvolat vzpomínky. Platí to především u traumatických událostí, protože trauma paměť velmi ovlivňuje. Využíváme ty technologie, které pro konkrétní případ potřebujeme. A bereme jen takové případy, které nám umožní nové technologie vyvíjet.

Čtěte také

Hrozí nám západní intelektuální kolonizace, říká teoretik digitální kultury Lev Manovich

Nejsme tradiční lidskoprávní organizace, která by měla kanceláře všude, ale konkrétní kauzy si vybíráme taky proto, abychom prozkoumávali nové konceptuální a technické způsoby vidění. Snažíme se přijít s novými typy důkazů pomocí interaktivních médií a nových technologií, nově je uslyšet a uvidět.

Forensic Architecture je investigativní médium, lidskoprávní skupina, jsme aktivisté, vědci i umělci, protože často vystavujeme v galeriích. Naši činnost ale nejde redukovat na jeden z těchto aspektů. Pohybujeme se mezi právem, vědou, architekturou a technologií. A díky tomu je naše práce silná. Když použijeme nějakou současnou technologii, například třeba herní engine, satelitní snímky nebo neuronové sítě, zároveň skutečnost, že jsme takovou technologii vyzkoušeli, zreflektujeme.

Poslechněte si zbytek rozhovoru s forenzním architektem a výzkumníkem Eyalem Weizmanem. Rozebíráme, co na metodách výzkumu porušování lidských práv změnila exhumace Josefa Mengeleho nebo jak souvisí s ukrajinskou válkou otevřený internetový vizuální výzkum.