David Sodomka o jihoamerickém vodáckém dobrodružství: Bylo to veliký!

15. březen 2017

Na peruánské a ekvádorské řeky vyrazil na 3 měsíce kajakář David Sodomka, přezdívaný mezi pádlery Vory. Splul 600km Rio Maraňon v Peru a pak se přemístil do Ekvádoru.

Řeka Rio Maraňon teče skoro celá v kaňonu směrem na sever pod Andami, oproti evropským řekám je mnohonásobně větší. „Je to vodnatka. Obrovské vlny, obrovské válce,“ říká David. „A je hnědá. Hliněná, protože nese spoustu písku a bahna.“ Celou řeku jela Davidova skupina 10 dní, ačkoliv samotná komerčně raftovovaná spodní část řeky trvá déle. „Dvakrát jsme ujeli skoro 100 kilometrů za den.“ Uprostřed expedice David oslavil narozeniny.

Z horské pouště do zelené džungle. Jedině s kajakem

„Bez kajaku pro mě nemá smysl cestovat,“ říká David Sodomka. „Užívám si právě to, že se dostaneme tam, kam běžní turisti nejezdí a kde se setkáváme s čistší tváří dané země. Kontakt s lidmi na březích řek, ke kterým nikdo jiný než kajakáři nejezdí, je úžasný. A místní lidi nevědí, co jsou ty plastové věci, co máme. Ukážeme jim to a děti si kajaky pak vždycky chtějí vyzkoušet.“

Pak se David přesunul do Ekvádoru. „Přejížděli jsme hranici v horách a krajina se změnila extrémním způsobem, jak mávnutím kouzelného proutku. Z vyprahlé horské poušti v Peru přešla během pár kilometrů do zelené tropické džungle.“

David Sodomka na jihoamerickém vodáckém dobrodružství

„Myslím, že už jsme toho naplánovali dost, ale tohle pro mě byl nejsilnější zážitek“

Největší zážitek mají čeští vodáci z řeky Cofanes. Tuto řeku v ekvádorské džungli o délce asi 100 km trvá sjet dva dny. První den je ale v uzavřeném kaňonu. „Kolmé stěny nahoru tvoří kaňon, ze kterého není úniku, a džungle se nad ním rozprostírá desítky kilometrů k další vesnici. Faktor případného nebezpečí je obrovský. Noc před akcí nám pršelo tolik, že se řeka zvedla o 3 metry,“ líčí moment velkého rozhodování David. „Já jsem byl rozhodnutý živit se sběrem plodů v džungli a čekat na opadnutí vody,“ tvrdí. Ale nakonec výprava našla potřebný „morál“ a vyrazila.

„Když jsme přijeli k první peřeji, pomysleli jsme si, že je úplně nemyslitelné to sjet.“ Pocit po splutí byl ale prý nezapomenutelný. „Bylo to veliký,“ usmívá se. Čeští kajakáři jsou podle něj ve světě známí tím, že si dají množství piva a druhý den se hned zase ženou na vodu. A chtějí, aby měla co nejvíc vody.

autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka