Deska týdne: Leto má dost odvahy pro pop

6. srpen 2014
03180171.jpeg

Hudební cesty Indoše a Palmy, dvou lehce protikladných postav z kolektivu kolem labelu MMM, měly hodně zastávek ještě dlouho předtím, než se obě individuality definitivně sešly v rovině tvůrčí i osobní. I kdyby se mělo časem zcela zapomenout na Vincent Vega, Le Christ Hypercubistic nebo Raincoat 34 a projekt Boss a sekretářka se měl brát pouze jako předstupeň seriózní práce na písničkách, debut Leta Zbytky ozářených ploch pravděpodobně jen tak nezapadne.

Vystřídat několik kapel ve sledu pár let a během té doby neustále pokoušet a prohazovat všechny nástroje – to se podle všeho ve Slezsku stalo součástí dobrého vychování. Nová jména se vynořovala z přítmí zkušeben a zase bleskem zanikala, pro outsidera nebylo skoro možné ten rychlý pohyb sledovat. Nicméně to, co se zvenku jevilo jako fatální nestabilita lokální scény, se ukázalo být vynikajícím podhoubím pro muzikanty, kterým chybí jakákoliv úzkoprsost.

Odvaha k pokusu o inteligentní pop je u Leta poctivě vybojovaná a podložená solidními argumenty: pracovat na muzice jako manželská dvojice, na to musíte mít takzvaný morál i dostatek tolerance. U Indoše a Palmy ale funguje ještě něco navíc, jakási nepsaná dohoda, že se nebudou zbytečně pokoušet o umění. Díky tomuto opatření během jedenácti skladeb alba Leto ani jednou nepadne do pasti hrozící každému duu holka/kluk.

03179696.jpeg

Velkou zásluhu na dojmu syrové přirozenosti mají Palminy texty, které se obsahově ani přednesem neotírají o poetismus, zanechávají stopu pozorně popisované reality a především nijak neutlačují muziku, která se jen vzácně láme do divočejších nálad. Střídmost a zdravý úsudek, pěkné momenty usypávané mimochodem, tak by se dal popsat průběh desky. Žádná honička o to, co se dá všechno stihnout ve dvou, žádná zbytečná nota nebo tlačení na silnější emoce.

Přečtěte si i recenzi Miloše Hrocha: „Snová atmosféra a Leto jako takové podle jejich slov ‚odráží slezské bytí – život, který je často pod horizontem‘. Desku drží pohromadě nenucená dynamika a česky zpívané texty, což je jedna z vůbec nejtěžších disciplín, na níž si vyláme zuby většina kapel. Jak by se řeklo ve Slezsku, je to zkrátka spoko. V případě Zbytků ozářených ploch jde ale o silný koncentrát této substance, kterým nesměle prosvítá tuzemský debut roku.“

Při osobitosti Leta asi není nutné dohazovat názvy inspiračních zdrojů, jedno jméno se mi ale u důkladnějšího poslechu vrací – Pinback ze San Diega. S nedoceněnými mistry indie rocku Leto sdílí smysl pro repetici, krystalicky čisté kytary, vypreparované beaty a triviální linky kláves. Což nakonec říkám jen proto, že si momentálně nedovedu představit lepší koncertní spojení než tyhle dvě kapely na jednom pódiu.

Hodnocení: 85 %Leto – Zbytky ozářených ploch (MMM, 2014)

Další články autora