Deska týdne: Mixtape Charli XCX je lekcí z popového futurismu

Pop v roce 2017 znamenal latinoamerickou explozi, písně Eda Sheerana podle marketingových rovnic a Taylor Swift zapletenou v kolovrátkových naracích o odplatě. Ne snad, že by se v středním proudu muselo odehrávat něco zásadně revolučního, ale v loňském roce jako kdybychom narazili na dno. Možná za to může definitivní vítězství streamingového modelu, s nímž se velké firmy naučily pracovat a už ví, jak skrz něj konzumentům vnutit přesně to, co chtějí. Pop ale nemusí být nutně jen zprůměrovaný vkus, nazdobený trendy, může to být i vzrušující ohňostroj emocí, který ukazuje možnou budoucnost populární hudby. Na své aktuální mixtape Pop 2 něco takového předvádí britská zpěvačka Charli XCX. Nahrávku produkoval A. G. Cook z kolektivu PC Music a společně zde udávají, jak by mohl znít pop v roce 2018.

Hudební průmysl je nesmlouvavý, a to obzvláště vůči ženám, které se tlačí do hrstky přesně definovaných škatulek. V posledních letech se situace trochu zlepšuje, příběh Charli XCX je ale skoro učebnicovým příkladem konzervativního přístupu labelů. Z Charli XCX chtěly mít popovou rebelku, drzého spratka, jakousi Katy Perry z ulice, ale se srdcem na správném místě. Hvězdu, do níž by si teenageři mohli projektovat svoje rebelské pocity, ale zároveň by moc neprovokovala rodiče.

Jenže Charli XCX vyrostla na svobodomyslném Myspace a první tracky vydávala zadarmo na blogu, je dítětem digitální doby, v níž je snazší si představit alternativy toho, jak věci můžou být. A jednorozměrná postava přidrzlé svůdnice to rozhodně není. Bylo nevyhnutelné, že se její představy s marketingovým plánem labelu střetnou. Stalo se a Charli XCX teď vydává místo třetí regulérní desky jen další mixtape s minimální podporou labelu. Novinka Pop 2 navazuje na březnovou kolekci Number 1 Angel a je postavená na kolaboracích s dalšími interprety.

Charli XCX našla své spojence v členech britské kolektivu PC Music, u nichž nalezla vizi popu, jenž je zároveň blyštivý, chytlavý a zároveň futuristický a překvapivý. A Pop 2 je zatím nejlepší realizací idejí, s nimiž PC Music přišli na scénu před čtyřmi lety. Producent A. G. Cook s pomocí parťáků, jako jsou EasyFun nebo Sophie, ukuchtil vzrušující mix, v němž se ozývají ohlasy současné klubové elektroniky, trapu nebo indie popu, zároveň se ale otevřeně navazuje na etalony kvalitního electro-popu nového tisíciletí, jako jsou Robyn, Annie nebo nejlepší momenty Britney Spears (hlavně album Blackout), u níž se inspirovala ve skladbě Lucky.

„Oops!... Co když tohle nechci?“ Tváří globálního popu nultých let byla Britney Spears

• Upravit
• Smazat

Osmdesátá léta, to byla Madonna. V devadesátých letech zas Whitney Houston, ale která popová královna zářila v první dekádě nového tisíciletí, až z nekonečně protáčených videoklipů v televizi pálily oči? Odpověď nabízí statistiky MTV i prodejních žebříčků, nultou dekádu se na špici držela Britney Spears – snaživá slušňačka ze střední, kterou hudební průmysl zkazil a na výrobním pásu ji označkoval nálepkou „sex prodává“. Její videoklipy se pohybovaly na hranici mezi přihlouplou romantickou komedií a soft pornem. V dnešní emancipované populární kultuře symbolizuje Britney Spears především staré pořádky, kdy popové hvězdy byly loutkami v rukou stínových expertů.

Pneumatické beaty, kosmické syntezátory, refrény velikosti mrakodrapů – to všechno tady je a k tomu ještě excentrické momenty, kdy mix skáče mezi levým a pravým reproduktorem (I Got It) nebo se vokály různě natahují a mutují (Track 10). Charli XCX ještě navíc skvěle pracuje s emocemi – rozchodové tracky jako Out of My Head (pod nímž je podepsaná i Tove Lo) nebo Tears skvěle odráží bolest zlomeného srdce. Zpěvačka si ale samozřejmě umí i užívat – hédonismem nasáklé Unlock It nebo Porsche ukazují uvolněnější tvář zpěvačky, která na Pop 2 skvěle vyvažuje smutek a euforii.

Charlie XCX a A. G. Cook dostali do studia pestrobarevný tým spolupracovníků z nejrůznějších koutů světa i současné hudební scény. V jednom tracku se tak tísní rapperky Brooke Candy, Cupcakke a brazilská transgender performerka Pabllo Vittar, v dalším září německá popová hvězdička Kim Petras a korejský zpěvák Jay Park. Je to trochu, jako když Kanye West dělá desku, každý přinese kus inspirace a výsledkem je něco, co překračuje individuální schopnosti. Třeba estonský rapper Tommy Cash si v Delicious dává přihlášku mezi globální hvězdy.

Nejlepší popová deska roku vyšla v době, kdy už byla většina výročních žebříčků uzavřena. Pop 2 je dobrým důkazem, že střední proud a progres se nemusí vylučovat. Je k tomu jen potřeba odvaha a silná osobnost s výraznou vizí. Charli XCX můžeme do nového roku přát jen to, aby stejnou odvahu prokázal i její label.

Charli XCX – Pop 2 (Asylum)

Hodnocení: 90 %