DESKA TÝDNE: Nebe zmučené mysli. Yves Tumor v sobě objevil superstar
Teams – kluk v kostkované košili a kšiltovce, neznámý noisař Bekelé Berhanu, záhadný Shanti nebo nyní už hvězdný Yves Tumor. Sean Bowie vždy vzbuzoval zvědavost a u svých fanoušků až posvátnou úctu. Četnost alter eg, která původem americký producent a zpěvák vystřídal, jen dokládá jeho rozpínavou tvůrčí potřebu a uměleckou nervozitu. Yves Tumor má v sobě výjimečně silný magnetismus, který však s novou deskou pro řadu lidí nabyl kromě kladného pólu také ten záporný.
Silné charisma, stojící na kultu osobnosti, enigmatickému hudebníkovi nelze upřít, stejně tak jako nesmazatelnou stopu v historii současné experimentální hudby. Svého druhu jedinečná propast mezi delikátně sestavenými skladbami a jejich živelným a absolutně destruktivním překladem při živých vystoupeních bývala pro producenta Yvese Tumora signifikantní. Hudba vrstvená z ambientních field recordings, nalezených materiálů, vokálů, noisu i hravých kytarových smyček – tak jsme ji znali například z první takzvaně velké desky Serpent Music (2016, PAN) nebo starší nahrávky When Man Fails You.
Po podpisu smlouvy s vydavatelským gigantem Warp se jeho přístup dost radikálně proměnil. Tumor nastoupil dráhu další velké alternativní star, a to zcela beze strachu, což potvrdila předloňská přelomová deska Safe In The Hands Of Love (2018).
Ačkoli byla Tumorova produkce vždy silně experimentálního rázu a zabalená do hutného klubka elektronických vláken, její jádro sestávalo z akustických nástrojů a radosti z hraní na ně. Zahuhlaná materialita však s poslední deskou Heaven To a Tortured Mind už zcela ustoupila krystalicky vysoustruženým hitům, kde kytarové vyhrávky a sensuální basové linky hrají absolutní prim. Z experimentátorské one man show se stal formát rokenrolového frontmana s nepostradatelnou kapelou v pozadí.
I přes jistou generičnost a tvrdohlavě přehnanou žánrovou stylizovanost můžeme postřehnout velmi svěží momenty. Když shoegazové a psych-popové reference přechází do noisových a freejazzových katarzí, odkazy na funk a alt rock stírají breakbeat a zarubané syntezátory nebo když se sem tam ve skulině mezi riffy objeví překvapivý sample. Stejně tak duety se zpěvačkami Dianou Gordon a Julií Cumming jsou jedněmi z highlightů celého alba.
Je jasné, že pro řadu fanoušků byla už minulá deska Safe In The Hands Of Love náznakem, že se děje něco, co by nemuselo zapadat do obrazu zarytě undergroundového umělce. Novou nahrávku Heaven To a Tortured Mind už mnoho z nich nestrávilo vůbec: „Yves Tumor se zvukově vrátil do 80., možná 70. let. Nejpřeceňovanější deska roku. Zní to jako Kasabian..., jako The Foals, Lenny Kravitz…“ a dalších asi milion indie kapel od 70. do nultých let a tak podobně. A je to samozřejmě všechno pravda. A stejně samozřejmě to ale také není omyl ani přešlap, ale velmi odhodlaná a jasně nasměrovaná mutace – Heaven To a Tortured Mind je v první řadě deskou někoho, kdo sám sebe nově objevil. Nebo – spíš se dá říct – nově vyrobil.
Čtěte také
A když ještě trochu víc zapřemýšlíme a zkusíme nahlédnout celou proměnu Tumorova zvuku a satanské image už od minulé desky doteď, dojde nám, že tady vlastně už vůbec nejde o hudbu, muzikantství nebo nějaké novátorství a updateování tzv. starého nebo retro zvuku. To, jak Yves Tumor teď zní, je prostě součástí jeho nové role. Je autorem, který kolem své skutečné osoby staví komplexní a neprůhledné koncepty – vždy byl výrazným performativním umělcem a nyní, se svou aurou totální hvězdnosti, tuto skutečnost vyhání až do extrému.
Z performance a hry se stává stoprocentně žitá role jakési rozervané neo-glam rockstar vzkříšené ze zaprášených futuristických představ navzdory jednosměrnému času. Texty o nebezpečné fatální lásce a divokých fantaziích jen podkreslují glamour náboj celé nahrávky i Tumorovy persony.
Poslouchat něco, co každou vteřinou dává bezpočet asociací a pocitů a vyvolává nezařaditelné vzpomínky, je doslova potravou pro mozek. A vypustit do současné virokratické pandemie desku do takové míry prostoupenou symboly a jistotami starého světa, která přesto nezní retro, je pak přinejmenším konejšivé.
Proč se Yves Tumor vydal cestou rockové star a komplexně změnil i svůj zvuk? Zradil tak své undergroundové kořeny? Co si o novém počinu myslí hudební redaktorka Adéla Sobotková? Poslechněte si celou recenzi Desky týdne.
Yves Tumor – Heaven To a Tortured Mind (2020, WARP Records)
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
