Deska týdne: Sepalcure
Newyorský projekt Sepalcure sestává ze dvou známých tváří beatové scény – jsou jimi Praveen Sharma (alias Braille) a Travis Stewart (aka Machinedrum). V jejich společné tvorbě se kloubí taneční euforie houseu s dřevními rytmy současného klubového undergroundu. Po dvou EPčkách se oba pánové konečně odhodlali k vydání své eponymní prvotiny na ostrovní značce Hotflush a její kvality nás přiměly k tomu, abychom z ní učinili Desku týdne.
Hudba dua, které tvoří zkušený producent Travis Stewart a Praveen Sharma přichází do vod dubstepu z opačné strany než většina slavných jmen tohoto subžánru. Jejich okouzlenost pomalými rytmy a samplováním acidových vokálů je někdy natolik markantní, že se jejich hudbě trošku nadneseně říká love step. Menší důraz na agresivní basy a celkovou pesimistickou náladu, více melodických háčků a náladotvorných beatů. Dobře to ostatně popsali sami členové projektu, když svoji hudbu pojmenovali dvěma slovy: healing a love, tedy léčení a láska. Dvojice Stewart a Sharma dala svoje síly dohromady ještě před tím, než založili hudební projekt Sepalcure.
Nedlouhou hudební dráhu Sepalcure mapoval Jiří Špičák.
„K popisu debutového LP Sepalcure lze s úspěchem použít většinu slov a vět používaných k definici situace na taneční a bass scéně. Stewart a Sharma totiž nepřidávají do své hudby takřka nic nového – jen velmi obratně a s citem pro organickou výstavbu tracků spojují a kloubí většinu postupů v klubové hudbě za posledních dvacet let. Skladby na desce jsou všechny bez nadsázky určeny pro klubový parket, taneční euforie však dosahují rafinovaným způsobem – střídáním rytmických vzorců, cíleným využitým živých nástrojů v převážně analogovém zvukovém rejstříku a vkusným zapojením momentů, které v posluchačově mysli nenásilně vzbouzí vitální nostalgii po klasickém raveu a houseu,“ nemůže si vynachválit tuto eponymní novinku redaktor Jan Bárta. Poslechněte si celou recenzi!
Druhý recenzent, redaktor Aleš Stuchlý, je ještě nadšenější: „Se stylotvornými nahrávkami se dnes člověk zas tak často nesetkává. Bezejmenná deska, která vzešla z dvoutýdenní spontánní spolupráce, se však v daném kontextu může stát důležitým bodem, k němuž se budou zainteresovaní hudebníci i fanoušci s odstupem času vztahovat. Delikátní, zvukově bohatá nahrávka využívá mnoha známých či povědomých postupů a fíglů, ale zároveň je obohacena o nečekané prvky a mikroskopickou práci s detaily. Všech deset tracků tu často mění svou trajektorii, jednotlivé motivy, beaty i útržky vokálů tu meandrují s perfektním citem pro náladu a atmosféru kompozic, díky čemuž se deska vyhýbá jakýmkoli náznakům repetitivnosti. To všechno se zde děje s neokázalou suverenitou a jaksi mimoběžnou samozřejmostí. Takhle nějak zní pravděpodobné urbánní harmonie a klubové rytmy budoucnosti.“ Poslechněte si celou recenzi!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
