Deska týdne: Škvára zadřená v srdcích a dlaních. Debut Povodí Ohře je hardrock kovbojka z pohraničí

3. červenec 2018
Povodí Ohře

„Ještě pořád se vám stejská po kultu smrtihlava a zaťatý pěsti?“ Když jsem se konečně dostal poprvé na koncert Povodí Ohře, už se o kapele rozléhaly nadšené historky a před ostřílenou pěticí pogovali věrní fanoušci se zaťatou pěstí ve vzduchu. Energie vystoupení se přenesla na silnou debutovou desku téhle převážně chebské sestavy, stejně jako křivdy z pohraničí a temné městské legendy z nonstopů.

V popředí stál zpěvák a kazatel Sisi, který je odrazem našeho černého svědomí už od dob Esgmeq a který byl naverbovaný kolektivem lidí z kapel Esazlesa, Climatizado a Skupiny štěstí. Sisi přišel k mikrofonu, z prázdné brašny vytáhl foukací harmoniku, po necelé půlhodince absolutní smršti s kapelou za zády ji zase rituálně zandal a vrátil se k baru kopnout panáka. Desítky lidí v publiku mu visely na rtech a zapůsobilo na ně jeho „temné charisma“, jak sebeironicky zpívá v jedné skladbě na debutové desce Povodí Ohře. Uvědomil jsem si, jak moc na domácí scéně taková kapela chyběla – a že k Sisiho nihilistické lyrice nesedne nic lépe než hardrock podlitý kytarovými sóly.

Povodí Ohře

S dark country začal Sisi koketovat už ve Skupině štěstí, která se v roce 2011 objevila s deskou Je třeba obětovat ještě jednoho kohouta a pak se zase propadla do země. Akustické songy jsou pryč a i okleštěné šansony s Esoasisi, kde jeho zpěv doplňovaly housle a klavír – a Sisi s takovým křehkým doprovodem sklouzával k místy nesnesitelnému patosu. U Povodí Ohře to je naopak „hard and heavy“ zvuk, který spojí oddané fanoušky nezávislé scény mezi labely Silver Rocket nebo Stoned to Death Records s posluchači Rádia Beat. Kytarový cigar box v sestavě Povodí Ohře odkazuje k bluesovým hudebním inspiracím a k rukodělnosti farmářů na americkém Jihu během Velké hospodářské krize, Sisiho texty zase k traumatům českého pohraničí, nevyléčeným křivdám z období po druhé světové válce a městským legendám z Chebu, odkud kapela z velké části pochází. Je to „škvára zadřená v srdcích a dlaních“.

Povodí Ohře

„Naleštěný kulovnice a modly v lesích,“ zpívá se v singlu Klub přátel pohraničí a česká kovbojka má u Povodí Ohře kořeny v drsných historkách z dob divokého kapitalismu 90. let – což výmluvně dokazuje taky anglické označení pro toto období „cowboy capitalism“. A Sisi na několika místech připomíná, že se dřívější výstřely oligarchů ozývají ještě dnes. Westernový příběh bývalého východního bloku je jako vystřižený z nonstopu – vedle lítacích dveří a dřevěného obložení má taky neonové cedule a hrací automaty, které rozvrací rodiny. „Je jedno, že to stojí peníze a duši,“ prohlašuje dál Sisi a ví, o čem mluví. Nonstop totiž není jenom přirozeným biotopem pitek a bitek, odkud cáká krev a zpěv, ale i zpovědnicí, kde se vám nedostane rozhřešení. Textař vůbec často hledá odpovědi u Boha a v snad nejsilnějším songu Marnotratnosti se nechává uhranout majestátní věží kostela, když jde po cestě z hospody: „Za zdí magický obřad eucharistie.“ Povodí Ohře v takových chvílích připomene biblicky existenciální country Wovenhand z amerického Denveru.

Povodí Ohře ve Špíně: Všechny hříchy, ctnosti i marnotratnosti

Povodí Ohře

Ve Špíně už věky nehrálo pořádné country! Politováníhodný lapsus je nyní více než důstojně vynahrazen kapelou Povodí Ohře, z níž těsně před pražským koncertem přišli do studia komplet všichni členové. Na labelu Stoned to Death právě vychází jejich první album.

Je až neuvěřitelné, že se strhující atmosféra koncertů Povodí Ohře povedla v neostrouhané podobě přenést na desku. I když kapela vychází z domácího prostředí DIY punku, vědomě staví na tvrdém rocku a s pliváním kolem sebe a kovbojskými košilemi si neodpustí některá jeho klišé – v zásadní věci se ale od konzervativních rockerů liší. Tradiční rock je jenom silácká macho póza, často nic dalšího už neříká a klouže po povrchu, hudba Povodí Ohře je víc o sundávání masek a introspektivních ponorech. Sehraná sestava dělá sebevědomou hudbu, ale vede ji melancholický frontman, který v sobě nese jistou maniakální křehkost a úzkost. Česká deska roku? Povodí Ohře je horký kandidát – a vlastně už teď kultovka, jako Esgmeq, pivo nebo startky.

Hodnocení: 90 %
Povodí Ohře – Povodí Ohře (Stoned to Death Records, 2018)

Spustit audio
  • Hudba
  • Recenze