Deska týdne: Suuns
Vlivy popu, post-punku i krautrocku se slévají do poutavých tvarů prozrazujících poučené ucho a skladatelský talent. Instrumentální pasáže i příležitostné hlukové výboje se tu šťastně potkávají s chytlavými motivy a zapamatovatelnými melodiemi. Co na muzice téhle kapely zaujme asi nejvíc, je schopnost vykutat z experimentálních základů dobré popové songy. Deska týdne je tentokrát od Suuns a jmenuje se Images Du Futur.
Temní montrealští electro-rockeři Suuns datují svůj vznik od léta roku 2006, ovšem první rok jejich existence šlo spíš o zárodečnou podobu kapely. Svůj premiérový regulérní koncert odehrála čtveřice Ben Shemie (kytara), Joe Yarmush (basa/kytara), Liam O'Neill (bicí) a Max Henry (basa/klávesy) až o rok později na festivalu Pop Montreal. Po svém prvním EPčku, jež neslo název Zeroes, pak kvartet začal pracovat na dlouhohrajícím debutu.
Deska Zeroes QC, s jejíž produkcí v montrealských Breakglass Studios vypomáhal Jace Lasek ze spřátelených psychedeliků The Besnard Lakes, vyšlav roce 2010 na podzim. Deset skladeb na pomezí ponurého electra a disonantního art-rocku, zaujalo představitele významného labelu Secretly Canadian a byla ruka v rukávě. Z hutného zvuku nahrávky je cítit, že kapele šlo o to, vyhnout se snadnému zařazení: každá ze skladeb jasně demonstruje, že (významově poněkud vyprázdněná) škatule indie-rock je skupině Suuns dost těsná.
Poslechněte si celou historii Suuns od Aleše Stuchlého.
"Pokud někdy míváte pocit, že už nevydržíte mechanicky opakující se schéma v podobě průměrného refrénu a upachtěné sloky, jsou Suuns tou nejlepší náplastí. Jejich hudba je sofistikovaná, členové mají velmi široké inspirační zdroje a zároveň jejich album slouží jako kompas, který na hudební mapě ukazuje místa, kde se právě děje něco zajímavého.
Zároveň, což zní možná trochu paradoxně, se Suuns nenechávají svojí vlastní kreativitou příliš strhávat, jejich hudba i přes gejzíry melodických a aranžérských nápadů zůstává sevřená. Svým způsobem jde proti současným trendům, spíše než k psychedelickým 60. létům se Suuns obracejí do pozdější doby, kdy se na deskách krautrockových pionýrů ve velké míře začal potkávat rockový přístup s elektronickými experimenty," říká o kapele Jiří Špičák. Poslechněte si celou recenzi alba Images Du futur.
"Klidná síla, to by mohlo být motto Kanaďanů, kteří neřeší škatulky a svou hudbou jdou napřímo z rockového hájemství k tanečnímu parketu. Vzpomeňme na hymnu Arena z tři roky starého debutu, která přesně dokázala vystihnout poslední raveové vzepětí tanečníků při východu slunce. Vzepětí euforické, předkládané ovšem ve zpomaleném provedení a navíc únavou řádně rozostřené. Hned první těžká kytarová skladba novinky se sice naoko snaží zvuk Suuns popřít, ale hned následující klipovka 2020 už nabírá minimalistických kontur, které tak dobře známe z minula.
Rok 2012 nebyl v rodném Montrealu zrovna klidným obdobím. Právě v době, kdy Suuns byly až po uši zanořeni v nahrávání nové desky, probíhaly po celém Quebecu mohutné studentské nepokoje, které mnozí přirovnávali svou atmosférou k evropským mládežnickým bouřím konce let šedesátých. Není divu, že zpěvák Ben Shemie označil atmosféru při tvorbě desky za „klima vzrušení, naděje a zklamání". Všechny tyto polohy na novince Images Du Futur najdeme," popisuje Desku týdne Pavel Zelinka. Poslechněte si celou recenzi.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
