Deska týdne: Waxahatchee si okolního světa nevšímá. A jede
Bývalá členka Sonic Youth a návrhářka Kim Gordon pomocí své čerstvé autobiografie Girl In A Band momentálně odpovídá na otravnou otázku, jaké je to být holkou v kapele, fanoušci už ale zároveň pátrají po někom, kdo by ji na místě přední hudebnice současného indie rocku nahradil. Jednou z možných nástupkyň může být třeba Katie Crutchfield, která pod jménem Waxahatchee momentálně vydává už třetí album pojmenované Ivy Tripp. Pro Waxahatchee je třetí deska důležitým krokem, po dvou nahrávkách na menším labelu Don Giovanni se totiž upsala Merge Records, a bude tedy daleko víc na očích.
Ne, že by s tím musela mít nějaký výraznější problém, už na předchozí desce Cerulean Salt dokázala, že umí klasický devadesátkový indie rock aktualizovat s nebývalou porcí sebevědomí. Právě tahle jistota dovolila bývalé autorce feministických zinů vykročit ze zavedených žánrových kolejí a svoje působiště trochu rozšířit. Ivy Tripp je dosud její nejpestřejší album, které může začít bezmála dronovým klávesovým intrem se slide kytarou a přes alt-countryovou hitovku Under A Rock se dostat třeba ke klavírní baladě v podobě skladby Half Moon. Většinu stopáže se ale Waxahatchee věnuje oprašování indierockového zvuku.
Z desky Ivy Tripp je pořád cítit napůl naivní estetika DIY, svět na koleni tištěných časopisů a atmosféra garáže, ve které se poslouchají jenom dávno objevené a zamilované kapely. Tenhle trochu archaický přístup má ale v podání Waxahatchee svoje kouzlo, a to z jednoduchého důvodu: přestože je Crutchfield uzavřená ve své bezpečné hudební bublině, která se vznáší ve dvacátém století, dokáže díky písničkářskému talentu udržet pozornost. A když se navíc ozve podobně silná skladba, jako třeba Air, člověk se i decentně dojme.
Waxahatchee si neklade velké cíle, texty na desce jsou vesměs introspektivně laděné a nemají ambici ostře komentovat společnost. I díky tomu, že Waxahatchee umí občas odložit kytaru a odlehčit plynutí desky pomalejšími skladbami, jde ale o poměrně sugestivní poslech. S nástupnictvím po Kim Gordon to nakonec asi tak horké nebude, je to ale spíš tím, že se změnil okolní svět. Waxahatchee si jej moc nevšímá a v tomto případě je to dobře.
Hodnocení: 75 %
Waxahatchee – Ivy Tripp (Merge Records, 2015)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
