Diagnóza F: Sebepoškozování
Sebepoškozování jako takové není samostatná diagnóza, nicméně je součástí řady jiných duševních nemocí. Někdy se o něm hovoří jako o anorexii poslední doby. Nejtypičtějším způsobem, kterým si lidé ubližují, je řezání.
Ačkoliv se o sebepoškozování začalo mluvit v zejména v souvislosti s „emo“ mládeží a nejčastěji se skutečně vyskytuje u dospívajících, může přetrvávat i do dospělého věku. Může mít rozličnou podobu, od řezání, pálení, bodání, po zanedbávání péče o sebe, nedodržování vhodné léčby, hladovění. Cílem sebepoškozování zpravidla není smrt, ale okamžité uvolnění. Sebepoškozování je často voláním o pomoc.
O sebepoškozování v dětství, dospívání i dospělosti byla poslední dubnová Diagnóza F s psycholožkou, PhDr. Alenou Řehulovou z Pediatrické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole.
PhDr. Alena Řehulová, vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své diplomové a následně i rigorózní práci se věnovala tématu záměrného sebepoškozování u dospívajících ve vztahu k jejich rodinám. Význam práce byl oceněn prvním místem ceny udělované Nadací prof. Zdeňka Matějčka za rok 2010.
Odkazy:
PhDr. Alena Řehulová
Pediatrická klinika, 2. LF UK a FN v Motole
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka