Distrikt o bezdomovectví

Bára Bírová je komunitní koordinátorkou Anthropictures na Praze 14, kromě toho se věnuje výzkumu psychické odolnosti lidí bez domova. Mluvili jsme s ní o tom, co si zbytek společnosti o bezdomovcích často neuvědomuje.

Báro, ty jsi komunitní koordinátorka na Praze 14, jaká je každodenní práce komunitního koordinátora?
Spočívá v tom, že se snažíme propojit aktivní jednotlivce a další skupiny směrem k dalším institucím. Pohybujeme se normálně po ulicích mezi lidmi, chodíme na veřejné diskuse, projednávání místních problémů, snažíme se chodit na různé veřejné akce. Skrz kontakty a znalost prostředí a taky třeba i znalost místních hospod, sportovních klubů a všeho, co patří do veřejného života, se snažíme monitorovat prostor a hlavně vztah lidí k němu, na základě těchto znalostí je propojovat s dalšími subjekty.

Jaké existují uzlové body kromě hospod nebo sportovišť? U nás moc nefungují komunitní centra, která místa je suplují? Supluje je vůbec něco?
V tomhle je Praha 14 specifickým prostorem, žádné společné centrum tu neexistuje, ale každá lokalita si nějakým způsobem takové místo buduje. Třeba zajímavým místem je kyjský rybník, chodí tam i lidi, kteří nebydlí přímo v Kyjích, lidi z okolních sídlišť. Je to místo, ke kterému mají vztah různí lidi z různých částí.

Bezdomovci v České Lípě. Toaletní potřeby ve sprše pod mostem|foto: Tomáš Mařas

Kromě toho, že jsi komunitní koordinátorka, tak se věnuješ kvalitativnímu výzkumu mezi bezdomovci. Můžeme tohle podrobněji popsat? Co z toho, co běžně zjišťuješ, si většina lidí neuvědomuje?
Práce spočívá ideálně v každodenním kontaktu, pro mě je důležitý kontakt v jejich přirozeném prostředí. Věnuju se několika komunitám, které společně fungují roky nebo desetiletí, je pro mě důležitá i síť mezi komunitami, musí být mezi námi nějaká důvěra, protože používám zúčastněné pozorování – je důležité, aby si na mě zvykli, že jsem součástí jejich prostředí. Kontakty jsou někdy velmi krátké, nakonec se ale dopracujete k tomu, že s nimi trávíte několik hodin. Co si lidé neuvědomují, protože mají kontakt s lidmi bez domova jen třeba v hromadné dopravě nebo na veřejných prostranstvích a většinou jim není zrovna příjemný - oni mají velmi jasně strukturovaný den, mají svoje povinnosti, které si plní kvůli tomu, že se o sebe musí postarat. Ráno někdy okolo sedmé vstanou, aby si uvařili kávu na ohni nebo ubalili cigaretu, a pak už vyráží třeba sbírat papír nebo kov, mají pak nějaké další zájmy a záliby, to může být různé. Já mám jednoho informátora, který s oblibou sleduje sportovní zápasy, a když mu zůstanou peníze z jeho denní částky, která je pro něho potřebná pro život, tak rád sází. Ti lidé mají svoje potřeby, problémy a struktura jejich sociální organizace vůbec není chaotická, je tam plno věcí, které se dají dlouhodobě sledovat a najít v nich nějaké opakování. Na základě toho se dá jejich chování pochopit, já se ve výzkumu věnuju jejich psychické odolnosti, potom můžu vyvozovat závěry o tom, co dělat směrem třeba k různým sociálním službám.

Podle výzkumů je mezi bezdomovci mnoho lidí, kteří vyrostli v dětských domovech, i těch, kteří mají nějaké mentální postižení. Podle údajů expertní komise při Ministerstvu práce a sociálních věcí je mezi nimi hodně osamělých seniorů nebo lidí, kteří trpí nějakou duševní nemocí. Vypadá to, že při ochraně nejslabších dost výrazně selhává stát, je tohle i tvoje pracovní zkušenost?
Mnozí lidé ze sociálně marginalizovaných skupin jsou ohrožení, i v Praze je hodně lidí, kteří vyšli z dětských domovů a nemají žádné sociální zázemí, které by je podpořilo. Velmi často končí na ulici. Česká republika je země, kde žije nejvíc lidí vůbec na hranici rizika chudoby, můžeme se těšit z toho, že pod hranicí je relativně málo lidí, ale počet těch, kteří mají namále, je skutečně obrovský.

Bezdomovci pod Hlávkovým mostem mají i provizorní kuchyň a jídelnu|foto: Eva Dvořáková

Podle výzkumů má 20 % bezdomovců maturitní vysvědčení, přesto končí na ulici.
Ano, na ulici může skončit kdokoliv. Znám mezi bezdomovci lidi s maturitou, s vysokoškolským vzděláním, vyučené lidi, není tam opravdu žádný recept na to, jak na ulici neskončit. Mnozí moji informátoři původně bydleli na pražských Vinohradech. Co se týče těch mentálních nebo jiných poruch a postižení, tak skoro každý z nich nějakou tu nemoc má, ale často je to spíš tím, že už nějakou dobu na ulici strávili. Takže nefunguje to jen tak, že v případě, že máš nějaké oslabení, tak skončíš na ulici, je to i obráceně.

Je to možná tvrdý dotaz, ale co se může stát, kdy bezdomovec umře?
Ti lidé mají neuvěřitelnou síť kontaktů a kontakt se smrtí je tu taky dost častý, často tu dochází i k sebevraždám. Všechny události, které bývají nějakým způsobem ritualizované, jsou ritualizované i v tomto prostředí, jako všude, kde spolu lidé společně fungují na nějaké bázi.

V Bratislavě se nedávno pořádala událost nazvaná Měsíc bez domova, cílem bylo přiblížit, jaký je život lidí bez domova. Dalo by se nějak shrnout, co je pro zbytek společnosti důležité o bezdomovcích vědět?
Ta akce může být skvělým způsobem, jak upozornit na to, že tahle skupina lidí tu je, jsou různé formy, jak na tohle upozornit, ale vůči některým jsem trochu skeptická. Jde o to, že o takové události mají lidé často zájem kvůli nějaké fascinaci. Nejen tady na té bratislavské se koná zážitková akce, v rámci které spíte na ulici, někteří lidé to dělají kvůli tomu, že je to exotika, přijdou tam s tím, že chtějí adrenalinový zážitek. Je to asi riziko každé dobré věci, že se dá zneužít, ale chtěla bych upozornit ty, kteří jsou tím fascinovaní, že není moc čím.

Hraje tam asi velkou roli uvědomění toho, že člověk bez domova není jiný než já.
Určitě, cesta na ulici je hodně jednoduchá, stačí neshody s partnerem, nedohodnete se, vyhodí vás z bytu, pak máte třeba problémy v práci, začnete trochu pít. Jedna věc se nabalí na druhou a jste na ulici, ani nevíte jak. Cesta zpátky není jednoduchá a může to trvat roky. Někdy se to nepodaří nikdy. Neexistuje klíč na to, kdo na ulici skončit může nebo nemůže. A taky: ti lidi mají svoje tužby, představy a potřeby. Tak jako každý jiný.

Playlist
Pusha T – Lunch Money
Rae Sremmurd – No Type
Dean Blunt – Lush
Run The Jewels – A Christmas Fucking Miracle
HEALTH – In Heat
Sun Kill Moon – Dogs
O.D.B. – Brooklyn Zoo
Angel Olsen – Stars