Dlouhé dny na lešení. O dobrých a špatných rekonstrukcích hradů s architektem Václavem Girsou

12. červenec 2023

Hrady a zámky jsou oblíbené kulisy českých prázdnin. Za socialismu se často rekonstruovaly tak, že se do nich „nalilo hodně betonu“. Jak se to dělá dnes?

Švihov, Bezděz, Lipnice, Grabštejn, Frýdlant, Český Krumlov… architekt Václav Girsa projektoval jejich rekonstrukce a strávil tam spoustu dní na lešení – například Bezděz se rekonstruoval třicet let. „Jde to nesmírně pomalu,“ říká a popisuje, jak se zachraňují středověké omítky nebo ladí barva fasády.

Ne všude se ale postupovalo citlivě. Za socialismu se často provádělo takzvané statické zajištění: „To se dělalo tak, že se do těch objektů nalilo hodně betonu a v podstatě se poničily,“ vysvětluje.

Václav Girsa

Dnes jdou do obnovy hradů a zámků miliony z Evropské unie, i to ale může být paradoxně problém. Podle Girsy to vede k příliš velkým zásahům. „Začíná se mluvit o tom, že velké investice jsou riziko pro kulturní hodnotu památek,“ upozorňuje odborník. Jako příklad dává obnovu na hradě Helfštýně. To je ovšem uznávaná rekonstrukce, která získala Českou cenu za architekturu (a mluvili jsme o ní v minulosti i v Bourání). Názory pro i proti úpravám na Helfšýtně uslyšíte v rozhovoru.

Dostali jsme se také ke vzpomínkové knize Václava Girsy Postižen pamětí: „Jsem ve věku, kdy by stálo za to zaznamenat věci, které si mladá generace nepamatuje,“ říká architekt.

Z knihy Václava Girsy: Václav Girsa (vlevo) s otcem a bratry (1954)

Co všechno by chtěl Girsa mladším lidem říct? A jaká je jeho nejstarší vzpomínka? Poslechněte si Bourání s bonusovými tipy na dobře rekonstruované hrady, kam se můžete vypravit!

Z knihy Václava Girsy: S mladším bratrem a jalovicí Lenkou (1956)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.