Domácí média zkreslují informace o migrantech. Kontroverze lépe prodává a atraktivnější jsou témata vzbuzující emoce, říká sociolog Pospěch
Jak se v tuzemském zpravodajství informuje o migrační krizi? Tři roky po její kulminaci jde o téma vysoce zpolitizované a hlavní deníky podávají značně zkreslený obraz lidí, kteří k nám do Evropy přichází. Zhruba tak by se dal shrnout výzkum vypracovaný Masarykovou univerzitou v Brně. Ten si objednala organizace Člověk v tísni, pro kterou je migrace jedno z klíčových témat. Proč ale potřebujeme vědět, jak o uprchlících a jejich osudech informují česká média?
„Jsme přesvědčeni, že čím lepší je informovanost veřejnosti o migrantech, o jejich životě a problémech, které řeší, tak tím lépe se mohou do společnosti integrovat,“ vysvětluje Adéla Jurečková z projektu Varianty, zabývajícího se tématem migrace dlouhodobě. „Integrace neznamená jen, že se snaží naučit česky a najít si práci, ale i to, že je naše společnost nějakým způsobem přijímá a něco o nich ví. Nás zajímalo, jestli se média posunula k nějakému realističtějšímu obrazu migrace,“ popisuje důvody, které za novou studií stály.
Čtěte také
Na Masarykově univerzitě ji vypracoval tým vedený sociologem Pavlem Pospěchem. „Pokrytí jsme sledovali v klíčových tištěných a online médiích – jak to dlouhodobé od roku 2015, tak i krátkodobé v období před loňskými volbami 2018. Téma migrace totiž v médiích velice citlivě reaguje na volby.“
Jako hlavní posun od dřívějšího masivního mediálního pokrytí vidí Pospěch posun tématu od lidí k politice. „Konkrétní uprchlíci, na které se dříve zpravodajství zaměřovalo, ze zpráv zmizeli a nahradila je migrace jako politické téma. Bavili jsme se i s novináři a vyplynulo, že téma cizinců v Česku podle nich čtenáře moc nezajímá. Není s ním spojená taková kontroverze a v médiích se tím pádem hůře prodává. Atraktivnější jsou témata vzbuzující emoce.“
Studie zkoumala nejenom textový obsah, ale také fotografie, ať už reportážní, nebo ilustrační. Právě ty utváří často mylný dojem o uprchlictví jako takovém. „Fotografie mají kolikrát daleko větší sílu než text samotný. My se zaměřovali na fotografie u online zpravodajství a ukázalo se, že z největší části byly zobrazovány skupiny nad patnáct osob. Zároveň se jednalo převážně o muže, takže se tím přenášela informace, že migranti, kteří k nám přichází, jsou muži přicházející ve velkých skupinách.“
Chybí také snímky vykreslující místa, odkud migranti utíkají. Pospěch chápe, že z konfliktních oblastí se fotografie získávají obtížněji. „Ve čtenáři to vyvolává dojem, že migraci chybí motiv. Proč se ti lidé vůbec dávají do pohybu, to použité fotografie nesdělují.“ Obecně také chybí informace o integraci migrantů například v sousedním Německu. Odtud totiž česká média přináší převážně zprávy o problémech – a zbytek obrazu vynechávají. „Překvapilo nás, jak hodně velký nepoměr to je,“ přiznává Jurečková. „Může to být určitá škodolibost a možnost ukázat prstem, že my Češi jsme to věděli líp, že se integrace nebude dařit. Přitom se daří spousta věcí, jenom my se o nich nedoslýcháme.“
V čem se liší mediální pokrytí migrace u nás a na Slovensku? Poslechněte si celý rozhovor s Adélou Jurečkovou a Pavlem Pospěchem
Související
-
„Je mi 19, se svými zážitky se ale cítím na 30.“ Uprchlíci se v bosenské „čekárně“ chystají na zimu
Bosna a Hercegovina je jednou z čekáren balkánské trasy, po které migranti směřují z Blízkého východu a Afriky do západní Evropy.
-
Samí mladí muži se smartphony? Omezení migrace tvrdě dopadá na ženy, tvrdí německá odbornice
Žen je mezi uprchlíky pořád poměrně dost, tvrdí německá profesorka Sabine Hess, odbornice na genderové aspekty migrace.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.