Drogy, sex a nikdy nekončící party. Jak změnil britský seriál Skins pravidla hry?

Seriál Skins přistál do doby, kdy byly nejsledovanějšími seriály Gilmorova děvčata, O.C. nebo Dawsonův svět. „Můžeme si to představit, jako když jste třeba na parketu a celý večer se hrají nudné ploužáky a najednou začne hrozně rychle hrát nějaká drzá punkrocková kapela. Tak bych Skins přirovnala, tenhle efekt to tehdy zhruba mohlo mít,” říká kulturní publicistka Táňa Zabloudilová.

„Život, který byl zobrazený v ostatních seriálech, moc nedával smysl v mých reáliích Aše. A je jedno, jestli je to Aš, Budějovice nebo Valašské Meziříčí. Nedávalo moc smysl žít někde v Kalifornii nebo v Upstate New Yorku a být bohatý. Dávalo mnohem větší smysl fetovat a spát se svýma kamarádama,“ srovnává Dominik Skins s ostatními seriály konce nultých let.

Lilli, mileniálka, která sledovala Skins během svého dospívání, v seriálu nacházela především útěchu. Zároveň si ale uvědomuje druhou stranu mince. „Já si myslím, že se tam duševní onemocnění v některých momentech možná i glorifikovala. Na druhou stranu mi to, že jsem téma duševního zdraví v nějakém seriálu mohla vidět, hrozně pomáhalo. Necítila jsem se v tom tak sama a přišlo mi to aspoň trochu normalizované,“ vzpomíná.

„Skins je takový milník na té cestě, kde jsme teď. Vývoj zápletek začal od nultých let postupně nabývat na komplexnosti a komplikovat se. Až dnes máme postavy, které jsou ambivalentní – o kterých můžeme přemýšlet podobně jako o skutečných lidech, zkoumat jejich dobré i stinné stránky, posuzovat, co udělali špatně, a co dobře. Nejsou to jen záporáci, nebo vyloženě kladné postavy,“ říká Zabloudilová.

Jak se vyvinula bezpečnostní opatření při natáčení intimních scén? A jak se proměnilo zobrazování citlivých témat a propracovanost postav od doby Skins ve srovnání s dnešními oblíbenými teenagerskými seriály, jako je Euforie nebo Sex Education? Poslechněte si nový díl podcastu Vlna.