Efemér jsou květinové bohyně z Rosické
Na brněnské ulici Rosická 1 je nádražní ubytovna, ze které se staly architektonické ateliéry a útočiště kreativních lidí. Sídlí tu také Efemér, květinářství, které v sobě trošku neuchopitelně propojuje lásku k přírodě v její nejprostší podobě, lásku k tradicím a nádherně uvázané kytky, klidně třeba z větví. Založily ho před rokem dvě vystudované zahradní a krajinářské architektky z Mendelovy univerzity Lucie Králíková a Klára Zahradníčková. Dělají osobní kytice, zdobí svatby nebo stoly brněnských univerzit při státnicích. Zákaznice je oslovují nejen z Brna a okolí, ale i z Prahy, kde podobný podnik, založený výhradně na ekologických principech, ještě stále chybí.
Kde se teď nacházíme?
Klára: Jsme holky Efemérky z Brna a nacházíme se na Rosické 1, což je blízko jižního centra, je to součástí starého odkladného nádraží, je to za Zvonařkou, Brňáci asi vědí. Je to hodně městská divočina.
Mohly byste popsat, co s Efemérem děláte?
Klára: Efemér pro nás znamená: květiny, vlastní zahrada, ekologické zemědělství, lokální pěstitelé, roční období, kulturní zvyky, městská divočina… Vzniklo to přirozeně. Věděly jsme o tom, že se kytky dováží z Afriky a že se o tom moc neví, tak jsme chtěly ukázat, že to jde jinak. Obě máme zahrady, kde si pěstujeme kytky, hodně chodíme ven. Máme rády i tu městskou divočinu, kde kytky bereme. Napřed jsme to dělaly jen tak pro sebe a potom jsme si založily stránky a říkaly jsme si, že kdyby měl někdo podobný pocit u toho, že mu nesedí vůbec, jak to funguje v květinářství, tak že bychom taky něco udělaly.
Jaké květiny máte nejradši a se kterými nejradši pracujete?
Klára: Asi podle ročního období. Na jaře hodně cibuloviny. A chtěly jsme se spíš zaměřit na takové ty klasické kytky, ne žádné luxusní, dovozové.
Lucie: Takové, jaké měly babky. V létě například floxy. Měly staré odrůdy jako brutnáky nebo různé druhy kopretin, jiřiny, růže. Ale nemusíme mít úplně vyšlechtěné geniální růže. Nám se líbí obyčejné kytky a kombinujeme je s divokými. Takže myslím, že na ty naše kombinace nemusí být každý, máme je docela drsné a mícháme všechno dohromady. Nebaví nás ji uvázat jen čistě ze zahrady. Vždycky hledáme něco divného. Pro nás je superlativ, když se najde něco divného. A když to není divné, tak to třeba opálíme v ohni.
Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se dozvíte, jak se Efemérky vzdělávají v tradicích a regionálních zvycích nebo co chystají s návrhářskou značkou MONGOL.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
