Emoji jsou nový druh jazyka. Jak se s nimi vypořádávají soudy?
Traduje se, že emotikony vymyslel v roce 1982 Scott Fahlman, když na konec zprávy přidal dvojtečku a závorku. Většímu rozmachu se pak obrázkové komentáře těší od konce 90. let, kdy japonští operátoři spustili o něco sofistikovanější bratry emotikonů: emoji. Jejich používání se stalo normou obzvlášť od roku 2011, kdy Apple a vzápětí i Android spustily emoji klávesnice pro chytré telefony. V posledních letech se dostávají emotikony a emoji do hledáčku soudnictví. Samotné doprovodné obrázky k vašemu odsouzení nebo zproštění viny asi stačit nebudou, můžou být však významnou polehčující nebo přitěžující okolností.
Podle studie profesora lingvistiky Vyvyana Evanse používá v textových zprávách emoji 80 procent Britů. Celých 40 procent Britů pak někdy poslalo textovou zprávu, která paradoxně neobsahovala žádný text, pouze emoji. Evans nedávno v evropské mutaci magazínu Newsweek spekuloval, jestli se z emoji stává univerzální jazyk lidstva.
Dvanáctiletá dívka z Virginie byla před několika dny obžalovaná z vyhrožování své škole. Podle policie na Instagram nahrála zprávu zakončenou mimo jiné emotikony pistole, nože a bomby. „Je to hodné děvče. Nikdy předtím neměla žádné potíže. Nemyslím si, že je to případ na obžalobu,“ nechala se slyšet šokovaná matka obviněné dívky. Tento případ však není první, kdy zdánlivě nevinné obrázky stojí před neúprosnými zraky soudců.
Bratrům z britského Accringtonu zpřísnila soudkyně tresty poté, co na Facebooku oslavovali dvouletou podmínku. Starší z bratrů Daniel sice ve svém statusu použil emotikon zaťaté pěsti, v očích soudkyně mu ale podle všeho přihoršil spíš jeho přístup a na ni namířené sexuálně explicitní výzvy než právě zmíněná pěst.
Emotikony ale nemusí být vždy přitěžující okolnost. Velmi medializovaným případem opaku byl soud s Rossem Ulbrichtem, známým jako Dread Pirate Roberts. Při něm sehrály emotikony v jednu chvíli stěžejní roli. Obhajoba se ohradila proti přepisům zpráv, které měl Ulbricht psát. Neobsahovaly totiž emotikony, které podle obhájce mohly razantně měnit celkové vyznění textu. Taktika však přece jen nefungovala: Ulbricht byl nakonec odsouzen k doživotí ve vězení.
Stejně neúspěšný byl pokus michiganského studenta, kterého jeho spolužačka obvinila ze stalkingu a obtěžování. Prokurátor obviněného studenta po přezkoumání ani neobžaloval, nicméně on sám zažaloval právě onu spolužačku, policii i univerzitu. Vyšetřování prý neproběhlo regulérně. Jeho textové zprávy, které byly předmětem sporu, prý byly dezinterpretovány, jelikož nebylo přihlédnuto k emotikonu s vyplazeným jazykem, který měl obtěžující zprávy ironizovat. Soudce však nesouhlasil – podle něj emotikon v tomto případě neovlivnil vyznění zprávy.
Případ Anthonyho Elonise to dopracoval dokonce před nejvyšší soud Spojených států amerických. Elonis na Facebooku vyhrožoval své manželce většinou pomocí rapových citátů, za což byl v roce 2011 odsouzen na 3 roky. Elonis se odvolal a případ se dostal až k nejvyššímu soudu. Elonis se hájil mimo jiné tím, že usmívající se emotikon s vyplazeným jazykem jasně dával najevo, že vtipkoval. Nejvyšší soud rozsudek zvrátil, ale je nutné podotknout, že se zabýval dokázáním jeho záměru v obecnější rovině a o daném emotikonu ze strany soudců nepadlo ani slovo. Na opravdu významné soudní rozhodnutí týkající se emotikonů a emoji si tak budeme muset ještě počkat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
