Esperanto, homaranismus. Zamenhofův univerzální jazyk i náboženství v Hergot!u

Ludvík Zamenhof
Ludvík Zamenhof

Umělý jazyk esperanto je fascinujícím fenoménem. Mluví jím statisíce, až milióny lidí po celém světě, jsou v něm publikovány knihy a katolická církev ho dokonce uznala jako liturgický jazyk. Málokdo však ví, že vynálezce esperanta Ludvík van Zamenhof přišel také s vynálezem nových nábožensko-etických systémů, které měly spojit roztříštěné lidstvo. I o tom jsme mluvili s předním českým esperantistou a nakladatelem Petrem Chrdlem.

Ludvík Zamenhof se narodil v Bialystoku, který leží v současném Polsku a na konci devatenáctého století byl plný lidí různých kultur a vyznání. Vedle sebe zde žili Poláci, Němci, Rusové a Židé, mezi které patřil i Zamenhof. Už jako velmi jazykově nadané dítě si všímal neporozumění i ústrků, ve svém okolí. „On byl přesvědčen, že všechny tyto bojůvky a nenávist by se odstranila, kdyby lidé měli společný, snadno naučitelný jazyk a už jako dítě si předsevzal, že až bude dospělý, tak ten jazyk vymyslí,“ vypráví o Zamenhofově dětství a vzniku celého nápadu Petr Chrdle.

Dětský sen Zamenhof vskutku naplnil a po jednom méně úspěšném pokusu uzřelo světlo světa esperanto. Zamenhof se ale, jak už jsme naznačili, zabýval i náboženstvím a vybudoval vlastní náboženský systém nazvaný hilelismus. Ten měl za cíl zjednodušit a sjednotit židovské náboženství shrnutím několika základních pravidel. „Rozeslal to pod pseudonymem vybrané ruské židovské inteligenci, ale byl naprosto odmítnut, později to jako hilelismus představil některým svým přátelům, kteří se mu rovněž vysmáli,“ vypráví Chrdle o Zamenhofově neúspěchy mezi židy.

V čem spočívá další pokus o univerzální náboženský systém homaranismus? Jaké jsou další osudy Ludvíka Zamenhofa? A jaká je současná situace esperanta? Poslechněte si celý pořad.

Petr Chrdle, nakladatel a přední český esperantista