Říkají si otroci svatých míst. O lidovém náboženství v gruzínských horách se studenty religionistiky
Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.
K tématu je přivedly přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Na jedné z přednášek jsme se doslechli o místních náboženských tradicích, viděli jsme tam fotky konkrétních posvátných míst s parožími a rohy různě posetými po horách, a bylo to tak vizuálně atraktivní, že jsme si řekli, že to prostě musíme vidět,“ popisuje Kryštof.
Na svých cestách studenti natočili už dva dokumentární filmy. První se jmenuje Holy Places a ukazuje roli posvátných míst v oblasti Khevsureti. Druhý film s názvem Gudamakari zachycuje každoroční slavnost Pirimze Pudzis Angelozi – Akhooba. Pudzis Angelozi je mytologická postava, která podle legendy vyhnala z oblasti obry, aby se tam mohli usídlit lidé. Při slavnosti lidé ujdou asi třicetikilometrovou pouť přes vysokou horu. „Ta cesta vypadá jako něco z Hobita,“ přibližuje Martin. Celou pouť vede místní náboženská autorita – Chevisberi, který také na jejím závěru vykonává oběti. „Řekl bych, že jsme viděli oběť třeba 200 ovcí a deseti býků. Funguje to tak, že každá rodina tam přivede svoje zvíře, potom ho Chevisberi nebo jeho pomocníci na tom místě obětují a tam ho rovnou i zpracují,“ popisuje Martin. Na závěr se maso z obětovaných zvířat během slavnosti sní.
I přes tyto praktiky se místní identifikují jako křesťané. „Když se to přesune do hor, tak oni jsou pořád křesťané, ale zároveň jsou k tomu i obyvatelé Gudamakari, a tím pádem jsou otroci svatých míst, jak si říkají. Znamená to, že jim musí přinášet oběti a ona se o ně starají,“ popisuje Matyáš.
Jak probíhalo dokumentární natáčení v terénu? Díky čemu studenty místní komunita přijala? Jak se k místním lidoým praktikám staví oficiální pravoslavná církev? Dozvíte se v Hergot!u.
Související
-
„Chci strašidlům vrátit důstojnost.“ O českých strašidlech a démonech s Janem Kravčíkem
Chcete se bát a zároveň se něco nového dozvědět o českých strašidlech? V tom případě je nová kniha Jana Kravčíka Česká démonologie právě pro vás.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka