Říkají si otroci svatých míst. O lidovém náboženství v gruzínských horách se studenty religionistiky

9. únor 2025

Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.

K tématu je přivedly přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Na jedné z přednášek jsme se doslechli o místních náboženských tradicích, viděli jsme tam fotky konkrétních posvátných míst s parožími a rohy různě posetými po horách, a bylo to tak vizuálně atraktivní, že jsme si řekli, že to prostě musíme vidět,popisuje Kryštof.

Na svých cestách studenti natočili už dva dokumentární filmy. První se jmenuje Holy Places a ukazuje roli posvátných míst v oblasti Khevsureti. Druhý film s názvem Gudamakari zachycuje každoroční slavnost Pirimze Pudzis Angelozi – Akhooba. Pudzis Angelozi je mytologická postava, která podle legendy vyhnala z oblasti obry, aby se tam mohli usídlit lidé. Při slavnosti lidé ujdou asi třicetikilometrovou pouť přes vysokou horu. „Ta cesta vypadá jako něco z Hobita,ibližuje Martin. Celou pouť vede místní náboženská autorita – Chevisberi, který také na jejím závěru vykonává oběti. „Řekl bych, že jsme viděli oběť třeba 200 ovcí a deseti býků. Funguje to tak, že každá rodina tam přivede svoje zvíře, potom ho Chevisberi nebo jeho pomocníci na tom místě obětují a tam ho rovnou i zpracují,popisuje Martin. Na závěr se maso z obětovaných zvířat během slavnosti sní.

I přes tyto praktiky se místní identifikují jako křesťané. „Když se to přesune do hor, tak oni jsou pořád křesťané, ale zároveň jsou k tomu i obyvatelé Gudamakari, a tím pádem jsou otroci svatých míst, jak si říkají. Znamená to, že jim musí přinášet oběti a ona se o ně starají,popisuje Matyáš.

Jak probíhalo dokumentární natáčení v terénu? Díky čemu studenty místní komunita přijala? Jak se k místním lidoým praktikám staví oficiální pravoslavná církev? Dozvíte se v Hergot!u.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.