Myšlenka posmrtného života mě na víře přitahuje, říká spisovatelka Sára Zeithammerová

16. listopad 2025

Kniha Svatá je inspirována příběhem vesnické dívky z konce 19. století, které se údajně zjevovala Panna Maria. Autorka Sára Zeithammerová události přetvořila v román, v němž se silné ženské postavy potkávají s limity své doby a hledají své místo ve světě. Během psaní se jako ateistka musela niterně seznámit s vírou a tato zkušenosti ji proměnila.

Příběh, který se stal předlohou knihy, se odehrál v Suchém Dole na Broumovsku. Sára se v rámci rešerší na místo vypravila a silně ji zasáhlo. „To místo má mimořádně silnou atmosféru. Je to kaplička uprostřed lesa, vede k ní růžencové schodiště a vypadá to, jako by se vám kaplička zjevila jako duch.“

Zjevení je opředeno řadou kontroverzí a církev ho nikdy neuznala. Jedním z důvodů bylo, že se Panna Maria dívce údajně představila jako Slovo Boží. Obyvatelé Suchého Dolu se ale k událostem dodnes hlásí a příběh je pro ně stále živý.

Sama Sára pochází z ateistické rodiny a o náboženství se příliš nezajímala. „Připadalo mi, že se náboženství v literatuře a audiovizi často fetišizuje nebo naopak vnímá pejorativně jako na něco, co lidi svazuje.“ Díky přátelům ale během studií změnila názor. „Zjistila jsem, že víra je o rituálech, o životním směřování, o lásce k bližnímu a vzájemné sounáležitosti. Seznamovala jsem se s tím, co pro věřící znamená posmrtný život. To pro mě bylo nejsilnější.“

Jakou výhodu mají podle Sáry ateisté? Co si myslí o postavě Panny Marie a co všechno se do knihy nevešlo? Poslouchejte Hergot!

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.