Expertek máme dost, není normální, aby byli v diskuzích jen muži, shoduje se analytička Janebová s právničkou Homfray

Nejde však pouze o diskuzní panely. Žen je obecně méně i v politice, médiích, vědě, akademické sféře či právu, a to především na vrcholových či víc viditelných postech. „Jedná se o široký a komplexní problém, jehož některé příčiny lze ale jednoznačně pojmenovat,“ pokračuje Šárka Homfray, podle které v Česku pořád přetrvává stereotypní vnímání toho, k čemu se žena ve společnosti hodí, k čemu se hodí v práci a kde by měla nebo neměla být vidět. A to i v oborech, kde je velký podíl absolventek žen, jako je právo, ekonomie nebo společenskovědní obory.

„Například mladé právničky se často setkávají s tím, že klienti i velké kanceláře na určité druhy práva, nejčastěji obchodní nebo trestní, preferují muže, protože tam prostě nejsou zvyklí na ženy. A ty se tak musí spokojit s nižšími posty nebo méně viditelnými pozicemi.“

Zvýšit počet žen v diskuzních panelech se Asociace pro mezinárodní otázky aktuálně snaží budováním databáze expertek, konkrétně prostřednictvím kampaně Ženy jsou. „Musíme si říct, že je normální, aby v panelech byly ženy, když jsou zastoupeny v polovině společnosti, navíc když tu ty expertky opravdu máme,“ zdůrazňuje Janebová. „Ženy navíc často přináší jiná témata, což je do jisté míry ovlivněno jejich zkušeností, kterou muži ne vždy mají,“ doplňuje Homfray. „A přestože ta témata nejsou méně závažná, jakmile se o nich méně mluví a méně se objevují v médiích, máme tendenci je vnímat jako méně důležitá.“

Jak ale dodává Janebová, problém je i na opačné straně: „U nějakého sociálněpolitického tématu je například větší pravděpodobnost, že bude panel složen z větší části z žen. Jsou totiž stereotypně vnímány, že se jich víc týká a že o něm mají víc co říct. My ale přece potřebujeme slyšet, co si o zásadních sociálních tématech myslí i muži.“