Facebook neví, co má mazat. Je to průšvih

Nancy Pelosi je oblíbeným terčem prezidenta Donalda Trumpa. Ten si chvíli poté, co začalo kolovat první upravené video, přisadil. Ke svému tweetu připojil sestříhané video, kterak se Pelosi v jiném proslovu zakoktává. Na Trumpovy poměry nešlo o nic bezprecedentního. Bílý dům už loni tweetoval upravené video s novinářem Jimem Acostou, kterým obhajoval odebrání jeho novinářské akreditace. Sestřih koktání jeho politické soupeřky je tedy vlastně slabá káva.

Komentátoři především z amerických liberálních médií začali hned vzápětí volat po tom, aby Facebook původní video smazal. „Dlouho říkáme: chudák Facebook, byl nevědomky zneužit Ruskem. Já si už myslím, že vědomě, protože teď nechávají nahrané video, o kterém vědí, že je falešné,“ řekla přímo Nancy Pelosi v rozhlasovém rozhovoru. Technologická firma to odmítla udělat, pouze videu snížila dosah a prý k němu přidala varování, že je upravené. „Tvrdě pracujeme na tom, abychom našli rovnováhu mezi podporováním svobody projevu a zároveň bezpečné a autentické komunity. Věříme, že omezení dosahu neautentického obsahu tuto rovnováhu udržuje,“ řekl mluvčí Facebooku.

Není absolutně žádných pochyb o tom, že pravidla Facebooku pro mazání obsahu a stránek jsou nekonzistentní a zasluhují si vyřešit. Před necelým měsícem smazal Facebook stránky konspirátorovi Alexu Jonesovi, alt-right celebritě Milo Yiannopoulosovi nebo například vůdci hnutí Nation of Islam Louisi Farrakhanovi. Nikdo z nich není příliš oblíbenou osobou, a tak se zákazy jejich stránek setkaly s oslavami. To je ale problém. Podobné zásahy Facebooku často působí, že se neřídí žádnými principy, ale jen tlakem veřejnosti a strachem o pověst firmy.

Fake news tu byly vždycky. Teď je živí zhroucení tradičních médií

• Upravit
• Smazat

Od loňského vítězství kampaně za brexit a úspěchu Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách kraluje dnešní veřejné debatě téma fake news. Za nečekané výsledky v obou případech nesly prý účelově falešné zprávy šířící se po sociálních sítích nemalou vinu. Fake news prý najednou ve veřejném dění hrají hlavní roli, novináři podléhají mentalitě „svatých bojovníků“ a podle některých komentátorů přebírá Západ ruský model uvažování. Jsou ale falešné zprávy skutečně tak velkým problémem, jak by se podle všeobecné hysterie mohlo zdát?

V tomto ohledu je dobře, že Facebook protentokrát nepodlehl a video nesmazal. Samotné zpomalení videa přece není pevný základ pro jakékoliv pravidlo cenzury obsahu. Přesně tuto nejasnost ale případ Nancy Pelosi krásně ilustruje. Co kdyby bylo video zpomaleno čistě pro satirické účely? Kde Facebook narýsuje čáru?

V posledních letech se hodně mluví o potenciálním nebezpečí takzvaných deep fakes: softwarové metodě, která umožňuje vytvořit realistická falešná videa, ve kterých může třeba naklíčovaný politik říkat, co si jen zamanete. Video s Pelosi ukazuje, že nic tak sofistikovaného není potřeba. Ostatně i v Česku máme podobné případy. Jen za poslední měsíc se na internetu objevila hned dvě nafingovaná videa, která měla zobrazovat prezidenta Zemana. Ani ta nebyla nijak digitálně upravená. Drobnou útěchu jde vyvozovat z toho, že všechny tři případy byly velmi rychle a hlasitě rozpoznány jako hoaxy, což je beztak nejefektivnější způsob, jak se s těmito manipulacemi vypořádat. To ale neznamená, že se to bude vždy dařit i do budoucna ani že banální mazání videí z internetu problém vyřeší.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.