Prohra pro pracující v gig economy. Kalifornie si odhlasovala, že řidiči Uberu nejsou zaměstnanci

24. listopad 2020
Ucho
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Uber Eats

Ve Spojených státech proběhly volby. Většina mediální pozornosti byla pochopitelně soustředěna na osud Donalda Trumpa. V menší míře pak na poměry sil v Kongresu. Kromě toho ale jednotlivé státy tradičně pořádaly referenda o nejrůznějších návrzích. Zatímco americká levice může slavit třeba prosazení 15dolarové minimální mzdy na Floridě, jedno kalifornské referendum pro ni skončilo fiaskem – zrovna to spjaté s technologickými firmami.

Kalifornské referendum pod názvem Proposition 22 rozhodlo o osudu řidičů Uberu a podobných zaměstnanců v rámci takzvané gig economy. Šlo o to, jestli jsou tito lidé „zaměstnanci“ v plném slova smyslu. Společnosti v čele právě s Uberem, jeho konkurentem Lyftem nebo třeba společností Postmates se dlouhodobě snaží vyjmout své řidiče z plných pracovněprávních ochran. V posledních letech jim v této snaze nešly na ruku kalifornské soudy, a tak si firmy prosadily zmíněné referendum, které mělo rozhodnout, jestli můžou svoje řidiče v očích zákona i nadále zařazovat jako de facto „nezávislé živnostníky“, a zjednodušeně řečeno jim tudíž neposkytovat zaměstnanecké benefity.

Podle deníku Washington Post někteří kalifornští voliči měli pocit, že svým „ano“ pro Proposition 22 hlasují pro větší ochranu zaměstnanců v rámci gig economy. Tak to ale nebylo. Ano pro Proposition 22 bylo naopak hlasem pro zakotvení současného statu quo, který si přejí právě firmy jako Uber. Výsledek referenda rozhodně nechtěly tyto technologické firmy ponechat náhodě. Společně daly na reklamy na podporu preferované varianty okolo 200 milionů dolarů. Tyto miliony měly na výsledek referenda určitě větší vliv než zmatení voliči. Podle magazínu The Baffler tak vyšel jeden hlas technologické firmy na 24 dolarů. Druhá strana, dominovaná odbory, zvládla vybrat jen 4 dolary na jeden hlas.

uber   d

Pozoruhodné jsou také vazby kampaně za Proposition 22 na Demokratickou stranu. Logika, na které tento prosazený návrh stojí, totiž vyplývá z několik let staré práce Setha Harrise. Ten pracoval jako náměstek na ministerstvu práce v letech vlády Baracka Obamy. V současnosti je jedním ze zvažovaných adeptů přímo na post ministra práce v budoucím kabinetu právě zvoleného Joea Bidena – byť v čele seznamu potenciálních ministrů jsou adepti, kteří budou právním ochranám zaměstnanců víc nakloněni. Aby toho nebylo málo tak na kampani výrazně spolupracoval Tony West, který je švagrem nastupující viceprezidentky Kamaly Harris.

Tyto vazby jsou zcela určitě potenciálním ohniskem sváru ve Washingtonu, kde si na technologické firmy v posledních letech čím dál tím víc politiků brousí zuby. V Kalifornii je pro teď hotovo. Firmy jako Lyft už přesunuly svou pozornost do států Illinois a New York, kde už teď utrácí miliony za obdobné legislativní bitvy. Otázkou je, jestli je kalifornské vítězství první vlaštovkou, nebo naopak posledním výstřelem, než se Washington rozhodne Silicon Valley přistřihnout křídla.

Jaké jsou vazby demokratů na Silicon Valley? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Ucho vyjadřují názory autora.

Spustit audio