Famufest 2008
V Divadle Archa proběhl Famufest 2008. Vyvrcholil v neděli mimo jiné i slavnostním vyhlášením výsledků. Hlavní cenu dostala za film Bába Zuzana Kirchnerová, stejný snímek byl oceněn i cenou za nejlepší hraný film. V kategorii dokumentárních filmů se porotě nejvíc líbil Velmistr, film Rozálie Kohoutové, která zároveň obdržela Cenu Dagmar Táborské, určenou režisérkám-ženám bez ohledu na žánr.
S oběma filmařkami jsme mluvili v Odpolední session o ženské převaze na posledních ročnících školního festivalu, o vítězných filmech (Bába a Velmistr) a o průběhu právě skončeného ročníku Famufestu, včetně souvislostí s některými podařenými díly kolegů z FAMU.
Přehled udělených cen (podle www.famufest.cz):
1. nejlepší film FAMUFESTU - Cena Jakuba Mejdřického, 50.000 Kč, putovní soška Františka Skály: Bába (Zuzana Kirchnerová)
2. režie hraného filmu: Bába (Zuzana Kirchnerová)
3. režie dokumentárního filmu - Cena Václava Táborského: Velmistr (Rozálie Kohoutová)
4. Cena Dagmar Taborské, 50.000 Kč: Rozálie Kohoutová a Evženie Brabcová
5. film 1. ročníku: Pět měsíců a tři dny: Vít Zapletal
6. Fotografie: dvě ceny - Petr Krejčí a Bára Veselá, Martin Vosáhlo -
7. Cena FAMU INTERNATIONAL: Doživotní záruka: Rodrigo Santos
8. Nerealizované scénáře: čestné uznání: Cesta (Štefan Titka), Petra Soukupová se rozhodla čestného uznání za scénář Pamen a Vrána vzdát.
9. Cena časopisu Cinepur: Druhé dějství (režie Olmo Omerzu)
10. Cena studentské poroty: Lavičkáři (Denisa Abrhámová)
11. nejlepší produkce, cena je podpořena Asociací producentů v audiovizi částkou 50.000 Kč: Pavlína Kalandrová
12. střih: O mediální realitě (Vladimír Turner)
13. zvuk: Chybička se vloudí (David Titěra)
14. kamera: Film O Chmelu obyčejném (Marika Pecháčková)
15. režie animovaného filmu: Chybička se vloudí (Aneta Kýrová)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.