Finští vězni místo fyzické práce trénují umělou inteligenci. Úkol jim zadal technologický startup

Dívka se narodila neslyšící v důsledku sluchové neuropatie. Toto onemocnění narušuje nervové impulsy putující z vnitřního ucha do mozku a může být způsobeno vadným genem. Po infuzi obsahující funkční kopii genu, která byla provedena během krátké operace, teď 18měsíční dívka slyší téměř dokonale.

Dívka z hrabství Oxfordshire byla léčena v nemocnici Addenbrooke's, která je součástí nadace Cambridge university hospitals. K účasti na výzkumu jsou přijímány další neslyšící děti ze Spojeného království, Španělska a USA, které budou sledovány po dobu pěti let.

Manohar Bance, ušní chirurg a hlavní řešitel výzkumu, uvedl, že první výsledky jsou vynikající a mohly by pacienty s tímto typem hluchoty úplně vyléčit. „Naše výsledky se blíží obnovení normálního sluchu. Doufáme, že máme po desítkách let práce potenciální lék,“dodal.

Sluchová neuropatie může být způsobena poruchou genu OTOF, který vytváří protein zvaný otoferlin. Ten umožňuje buňkám v uchu komunikovat se sluchovým nervem. Nová terapie posílá do ucha funkční kopii genu, aby se tato porucha odstranila. Podle Banceho je úspěšná operace pouhým začátkem vývoje genové terapie. „Znamená to novou éru v léčbě hluchoty,“ řekl.

Poté, co se dívence Opal vrátil sluch, musí její rodiče řešit nové výzvy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oblíbeným koníčkem jejich dcery je teď bouchání příbory o stůl, aby dělala co největší hluk.

Po mnoho desetiletí vědci světové oceány v souvislosti se změnou klimatu považovali za jakousi „záchrannou brzdu“. Nejenže pohlcují přibližně čtvrtinu oxidu uhličitého, který lidé vyprodukují, ale také absorbují přibližně 90 % přebytečného tepla. V uplynulém roce se ale ukázalo, že oceány se s tímto problémem potýkají nejhůř.

Od března 2023 začala průměrná povrchová teplota moří stále více překračovat dlouhodobý normál a v srpnu dosáhla nového rekordu. „Skutečnost, že se v některých ohledech otepluje ještě rychleji, než jsme si mysleli, je důvodem k velkým obavám,“ říká profesor Mike Meredith z British Antarctic Survey. „Jsou to signály, že pokud bude vývoj pokračovat tímto směrem, důsledky budou vážné,“ dodal.

Podle nedávné studie má oteplování oceánů způsobené lidskou činností značný dopad na život v mořích a může dokonce měnit sezónní cyklus teplot. Pravděpodobně nejvýznamnějším důsledkem je masové bělení a odumírání korálů po celém světě. Korálové útesy jsou přitom klíčovým prvkem mořského ekosystému, kde žije přibližně čtvrtina všech druhů. „Problémem klimatických změn je, že probíhají příliš rychle na to, aby je evoluce stihla dohnat,“ říká mořská bioložka Nova Mieszkowska z Liverpoolské univerzity.

Jedním z důležitých faktorů, který se v loňském roce podepsal na stavu moří po celém světě, byl také meteorologický jev El Niño. V jeho důsledku se na hladinu Tichého oceánu dostává teplejší voda. Vědci varují, že kromě krátkodobých dopadů oteplování větových moří budou existovat i dlouhodobé důsledky, kterým se budeme muset jako společnost přizpůsobit.

Opuštěné domy se v Japonsku nazývají „akija“. Tímto termínem tady obvykle označují opuštěné domy na venkově, ale stále častější jsou i ve velkých městech jako je Tokio a Kjóto. Podle oficiálních údajů je v současném Japonsku neobývaných dokonce 14 % všech obytných nemovitostí. Země se už teď potýká se stárnutím populace a alarmujícím poklesem počtu každoročně narozených dětí.

Domy se často dědí z generace na generaci. S klesající porodností v Japonsku však mnoho lidí nemá dědice, kterým by je předali. Opuštěné domy ztěžují obnovu venkovských obcí a brzdí tak snahu přilákat sem mladší zájemce o alternativní životní styl. Stávají se také potenciálním nebezpečím kvůli nedostatečné údržbě a zvyšují riziko pro záchranáře v době katastrof v zemi náchylné k zemětřesením a tsunami. Juki Akijama, profesor z fakulty architektury a urbanismu na Tokijské městské univerzitě, uvedl, že „když dojde k zemětřesení nebo tsunami, existuje možnost, že prázdné domy budou blokovat evakuační trasy“. Po zemětřesení mívají úřady také problém rozhodnout, které poškozené nemovitosti mohou odstranit. Často totiž není jasné, komu patří.

Profesor Akijama vytvořil program s umělou inteligencí, který předpovídá oblasti nejvíce ohrožené prázdnými domy. Zdůraznil, že tento problém není jenom v Japonsku – potýkají se s ním i v USA a některých zemích Evropy. Podle něj je ale situace v Japonsku, vzhledem k jeho architektonické historii a kultuře, obzvlášť tíživá. „Domy v Japonsku nemají historickou hodnotu,“ řekl. „Na rozdíl od Západu lidé obvykle neoceňují bydlení ve starých budovách. V Japonsku platí, že čím novější dům, tím vyšší je jeho cena,“ dodal.

Zprávu vypracovala Mezinárodní organizace pro révu a víno. Podle ní byla loni celosvětová sklizeň hroznů nejhorší od roku 1962. V některých oblastech bylo problematické příliš deštivé jaro, které způsobilo záplavy a taky rozšíření plísní. V jižní Evropě zase rostliny vinné révy trpěly nepřestávajícím suchem. Nejvíc podle zprávy utrpěla Itálie, kde produkce vína poklesla o 23 % oproti loňskému roku. Výrazný propad zaznamenalo také Španělsko, které dosáhlo nejnižší produkce od roku 1995 – oproti roku 2022 o více než 20 %.

Odborníci varují, že pokud se okamžitě něco nezmění, mohou se pravidelná sucha stát „novým normálem“ v celém Středomoří. Pokles produkce přichází současně s informací, že spotřeba vína je nejnižší od roku 1996. A to hlavně kvůli inflaci a prudkému poklesu konzumace vína v Číně v důsledku zpomalení ekonomiky. Největšími konzumenty vína na obyvatele na světě zůstávají Portugalci, Francouzi a Italové.

Společnost TikTok i Instagram uvedly, že na svých platformách prodej školních prací nepovolují a podobný obsah průběžně odstraňují. Ale i podle studentů se takové účty dají velmi snadno nalézt. „Jsou všude,“ řekl Oscar ze školy Sommonweal ve městě Swindon. „Na TikToku jsem je našel velmi snadno.“ Sherya popsala příspěvky takových účtů jako „psychologicky manipulativní“. „Cílí na lidi, kteří jsou vystresovaní ze zkoušek,“ dodala.

Podle kvalifikační rady, která zastupuje osm největších britských zkušebních komisí, je velmi nepravděpodobné, že by na internet unikla oficiální zadání prací či testů. Pravděpodobně tak většina prodávaných testů nebude pravá. I přesto týmy analytiků zkouškových komisí prohledávají sociální sítě a nahlašují podvodné účty. Incidenty můžou ale nahlásit pouze stejným způsobem, jako kterýkoli jiný uživatel sociálních sítí. Některé účty jsou tak aktivní ještě několik dní po jejich nahlášení.

Anglická zkušební komise Ofqual zároveň varuje, že pokud prokáže, že studenti podvádí, můžou přijít o kvalifikaci, kterou studovali. A to i v případě, že testy, které se pokusí koupit, budou falešné.

Podle biologa a odborníka na chování koček Rogera Tabora z Brightlingsea v Esexu za jejich chování možná můžou Vikingové. Podle průzkumu, který se zaměřuje na to, jak své mazlíčky vnímají přímo majitelé koček, jsou ty šedé a mourovaté odměřené a ty se zrzavými chlupy naopak přátelštější a láskyplnější.

Podle Tabora se rozdíl v chování koček podle barvy ještě úplně neprokázal. „Vědci se zatím shodli jen na tom, že existují určité rozdíly v povaze různých plemen – jsou třeba temperamentní Barmy, nebo klidné Peršanky.“ Dodává ale, že zrzavé kočky byly oblíbené už u Vikingů.

První se o tom zmínil Neil B. Todd téměř před 50 lety v časopise Scientific American. Všiml si toho, že zrzavé kočky jsou rozšířené hlavně v místech, které byly v Evropě a ve Velké Británii osídleny Vikingy. Podle Tabora se Vikingům možná líbila jejich výrazná srst. „O zrzavých kočkách by se dalo říct, že mají vikingskou povahu. Jsou přátelské k lidem, se kterými vycházejí, ale nelítostné k ostatním kocourům.“ Podle dalších studií jsou taky zrzaví kocouři obecně větší než zbylé kočky. Možná za jejich společenskostí může stát i jejich velikost a z toho plynoucí nebojácnost.

Spolupráce na projektu by podle ministerstva financí vedla k dalším výdajům, které si teď alpská země vzhledem k napjatému rozpočtu nemůže dovolit. Budoucnost další spolupráce na unijním programu Švýcarsko posoudí v roce 2028, do té doby bude mít země přístup k některým důležitým datům zdarma.

Aby se mohlo Švýcarsko do projektu zapojit, muselo by uzavřít bilaterální smlouvu s Evropskou unií. Tento proces země už zahájila poté, co se pro spolupráci loni vyslovil parlament. Stopku projektu teď vystavila vláda.

Švýcarsko, které není členem Evropské unie, nemá svůj vlastní program pro pozorování Země. Po spolupráci s projektem Copernicus volají univerzity i odborníci, podle kterých kvůli tomu země zaostává v technologickém vývoji.

Program Copernicus od roku 1998 řídí Evropská kosmická agentura zřizovaná Evropskou komisí. Vědci využívají družice a pozemní zařízení ke sledování a předpovídání stavu životního prostředí na zemi, v moři a atmosféře. Jednou z hlavních oblastí jeho výzkumu jsou klimatické změny. Copernicus poskytuje údaje potřebné ke zvládání mimořádných situací, jako jsou například záplavy nebo lesní požáry.

Ochránci zvířat tvrdí, že se lekce jógy často konají v podmínkách, které nejsou pro psy vhodné. Na několik sporných případů cvičení jógy se štěňaty upozornil v březnu italský televizní pořad Striscia la Notizia. Ten poukázal na údajně špatné zacházení se psy, například během pauz mezi cvičením.

„Je to skutečné vykořisťování za obchodními účely, které nikterak nedbá na blaho zvířat,“ okomentovala rozhodnutí šéfka Celostátní ligy na ochranu psů (LNDC) Piera Rosati.

Itálie není jedinou zemí, kde ochránci zvířat hodiny jógy se psy kritizují. Například místopředsedkyně britské organizace na ochranu zvířat (PETA) Elisa Allen tvrdí, že jsou lekce jenom obchodním trikem.

„PETA vyzývá jogíny, aby se vyhýbali tomuto lacinému triku, který využívá citlivá zvířata jako rekvizity na jejich úkor,“ uvedla Allen.

„Když si připravíte dobrý salát, tak to může být dokonalé jídlo, které kombinuje skvělé chutě, textury a barvy,“ říká Jessica Soare ze společnosti, která si průzkum objednala.

Většina lidí se ale kloní k tradičním přísadám. Se 42 procenty vede sýr, poté rajče, které si do salátu dává 37 procent vyzpovídaných Američanů. Pětici nejoblíbenějších surovin uzavírají slanina (30 procent), krutony (28 procent) a okurka (27 procent).

Důležitou součástí salátů jsou podle Američanů i nejrůznější dresinky. Z výzkumu vyplývá, že tím nejoblíbenějším je ranch, v Česku známý jako farmářský dresink. Mezi další oblíbené omáčky patří italská a caesar. Účastníci výzkumu se ale shodují na tom, že nejdůležitější surovinou je zelenina.

„Každý si zaslouží salát, který mu udělá radost,“ komentuje výsledky průzkumu Jessica Soare.

Podle dat Eurostatu téměř polovina Čechů nejí dostatečné množství ovoce a zeleniny. Doporučenou denní dávku, tedy pět a více porcí ovoce a zeleniny konzumuje necelých osm procent Čechů.