Folk brnká na citlivé struny i u tvrdých metalistů!

Právě Crudalach byli na české scéně jednou z nejvýraznějších kapel, která propojovala středověké nástroje s těmi bytostně současnými a zvuky flétny a niněry s tvrdými metalovými riffy. Na to dnes Honza vzpomíná trochu s nadhledem a odstupem a přiznává, že to může působit dosti pateticky a nepřirozeně. Zároveň ale dodává, že ho tradiční i tvrdá hudba nadále fascinují a konkrétní kapely pro něj mají pořád obrovské kouzlo.

Nehledá ho ale už tolik v dramatickém a okázalém zpracování a stylizaci, což se týká např. i používání kostýmů během koncertu. Viktor a Banán pak dodávají, že i oni hledají v této hudbě spíše atmosféru, náladu a zajímavou práci s inspiracemi než show.

Stylizace je však nedílnou součástí téměř každého hudebního stylu a nevyhýbá se ani black metalu, který čerpá z tradic nejen hudebně. I v tomto žánru existuje mnoho projektů, které se hlásí k folku nebo lidové hudbě, přestože by tradiční posluchači této muziky nevěřili svým uším, jak až se dají jejich žánry zpracovat. Podobné to mohlo být např. i u kovaných metalistů, když se na jejich oblíbeném festivalu objevila např. kapela Wardruna. A právě toto objevování, propojování a posouvání hranic je přesně to, co Modeláře dlouhodobě zajímá a co také bylo důvodem pro tento speciální díl.

Proč už Honza Vrobel nechce nosit kilt? Je folk metal pejorativní označení? A jak s tím vším souvisí Sepultura? Poslechněte si Modeláře z Archy+.