„Freetekno je politické.“ Ivoš Mathé z Cirkus Alien popisuje historii i současnost ilegálních party u nás
O tom, co se stalo na outdoorové taneční party Czechtek v roce 2005, už asi víte. Pokud ne, rychle klikněte a poslouchejte celý díl Po sametu o tehdejším večírku s kordony policistů a slzným plynem. Zajímavé ale je i to, co se s touto scénou stalo potom. S Ivošem Mathé, známou postavou české freetekno scény a členem soundsystemu Cirkus Alien, jsme diskutovali, zda jsou fanoušci freetekna politicky vyhranění a zda ještě existuje živá freetekno komunita.
Na konci července 2005 proběhl na legálně pronajaté louce u Mlýnce na Tachovsku freetekno festival CzechTEK, který násilně rozehnala policie. Tisícovka těžkooděnců ukončila za pomoci vodních děl akci s argumentem, že je potřeba chránit okolní pozemky. V té době bylo na teknivalu hruba 5 000 účastníků. Desítky z nich se střely s policií. Na obou stranách byli zranění včetně několika vážných úrazů. Tehdejší politická reprezentace v čele s premiérem Jiřím Paroubkem z ČSSD zásah obhajovala jako nutnost, opozice kritizovala jeho nepřiměřenost. Zásah na Czechteku byl největší policejní akcí proti civilistům po roce 1989. Z útoku na policisty bylo obviněno 9 účastníků Czechteku, tři soud osvobodil, jeden dostal podmínku. Policista nebyl obviněn ani jeden. Senátní výbor pro bezpečnost označil zásah za nepřiměřený. Náklady na něj se vyšplhaly na 31 milionů korun. Vyšetřování skončilo v roce 2009 s tím, že policie postupovala podle zákonů. V civilních sporech se několik účastníků domohlo omluvy a jednotlivci odškodnění.
Jít na party může znamenat zavřít se v pátek do klubu, tancovat na mainstreamovou hudbu a popíjet pivo. Jaká jsou specifika freetekno scény ve srovnání s klubovou?
Základní specifikum je to, že se neplatí za vstup a mnohdy je to na místech, která jsou ilegální a kde se lidi cítí svobodněji, třeba skrz to, že oni sami tvoří party. Že to není jen o tom, že přijdu jen konzumovat a poslouchat, ale jdu se tam pobavit a tu atmosféru a zábavu i tvořit. Nejsou tam securiťáci, není to předražené, protože je to ilegální a nemusí se platit nájem. Historicky byla vždycky nějaká free scéna a nějaká komerčnější, díky které zase může vzniknout něco, dejme tomu, důmyslnějšího, protože ta free je narychlo, mnohdy na to není čas.
Čtěte také
Freetekno se v Česku začalo rozvíjet už v 90. letech. Jak to u nás celé začalo?
Na počátku alternativa obecně, nejen techna, vznikla z představy, že padá ta bipolarita mezi Východem a Západem, že svět spěje k nějaké harmonii, mutualismu. Lidi se začali poohlížet po kulturních vlivech, především tu byla silná touha po západním, východního jsme měli pravděpodobně dost. Pokukovalo se ven, nejčastěji do Berlína a Vídně, co se odehrává nového. Pár Angličanů, kteří tady žili, řeklo, že je tu půda neoraná a že by bylo možné sem přijet s takovým ansámblem, jako je techno. To v Anglii už v roce 1992 dostávalo zákonné brzdy a naráželo na limity toho ostrova. Vyrazili na expedici dál a pod záštitou disidentů, třeba u Magora měli kontakt, sem přijela taková invaze. Ta tady zvídavé nosy hrozně chytila.
Hraje na té scéně významnou roli politika? Nějaká vyhraněnost?
To politikum v tom je stoprocentně, protože už jen to zabrání nějakého místa je politickým aktem. Nechci mluvit za žádnou scénu, vlastně to slovo scéna nerad popularizuji. Můj názor je ale ten, že je to nějaký postoj. Techno nikdy nemělo žádné manifesty jako dadaisté, surrealisté nebo hippies, kromě nějakých drobností. A to je na tom právě to hezké. Vychází to často z různých druhů frustrace, někdy to může mít nějaký politický nebo filozofický náboj. Určitě tam je nějaká revolta, politický akt.
S Ivošem jsme rozebrali jeho cestu k freeteknu, komercializaci utajených večírků a zeptal jsem se ho i na to, jestli tradice ilegálních parties pokračuje i v současnosti. Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.