Generace na rozcestí: Proč zrovna rusky?

Gruzie: Angličtina vede
Rusko, nebo Západ? Debaty o tom, do čí sféry vlivu patří jihokavkazská Gruzie, se vedou dlouhá léta. Jak se zdá – přinejmenším na jazykovém kolbišti v postsovětské republice s přehledem vítězí angličtina, alespoň u mladé generace. To, co by se ještě před dvaceti lety mohlo zdát jako čirá utopie, je dnes realita: s mladými Gruzíny si spíš popovídáte anglicky než rusky. Proč jazyk nejbližšího souseda upadá do zapomnění?

S 16letou Anni Bendelianiovou se potkáváme v centru druhého největšího gruzínského města Kutaisi. Jak mi studentka střední školy plynnou angličtinou vysvětluje, s kamarádkou Sofií mají namířeno do knihkupectví pořídit si učebnice. Annin nejoblíbenější předmět ale není těžké uhodnout – je to angličtina: „Chtěla bych být učitelkou jazyků,“ říká Anni, která mluví také plynnou ruštinou. Mezi svými vrstevníky je v tomto ohledu ale spíš výjimkou. Jazyk, který byl ještě pro generaci jejích rodičů přirozenou součástí života, z veřejného prostranství v Gruzii mizí. „Bez znalosti ruštiny se v Gruzii klidně obejdete, bez angličtiny ne. Dnes už jí musejí mluvit všichni státní úředníci. Hlavně je to ale světový jazyk a je zábava se ho učit,“ dodává Anni, která by ráda studovala ve Spojených státech.

31letý Ramaz Chichinadze, historik a manažer neziskových projektů z Kutaisi, patří k těm, kdo ovládají plynně oba jazyky. I on ale dává přednost angličtině. „Rusko samo o sobě možná není zlé, ale mnoho obyvatel Gruzie hledí vůči Moskvě s obavami,“ podotýká historik a připomíná, že čtyři roky poté, co Gruzie v krátkém ozbrojeném konfliktu s Ruskem de facto přišla o dva regiony – Jižní Osetii a Abcházii, jsou oficiální vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu, podobně i dříve čilý obchod.
O tom, jak mladí Gruzínci přecházejí z ruštiny na angličtinu, si poslechněte v reportáži Lenky Kabrhelové.

16leté studentky z Kutaisi Anni Bendelianiová a Sofie Ormotsadzeová|foto:Lenka Kabrhelová,Český rozhlas

Česko: Ruština táhne
Stále víc Čechů se začíná učit rusky. Proč je o ruštinu takový zájem? Mohlo by se zdát, že se jedná o ryze ekonomické zájmy a že se ruština zkrátka vyplatí. Třeba tím, že díky její znalosti dostanete lukrativnější zaměstnání. Jak ale zjistila Ivana Veselková, motivace českých zájemců o ruštinu jsou mnohem různorodější než jen čistý pragmatismus.

Veronika Mistrová vyučuje už řadu let ruštinu na Univerzitě Karlově. Říká, že motivaci studentů naučit se rusky rozhodně nejde zobecnit a že důvody, proč dneska lidé s ruštinou začínají, jsou velmi pestré. „Pohnutky pro studium ruštiny jsou velmi různorodé a individuální. Rozhodně se ale liší u posluchačů, kteří se hlásí ke studiu na filozofické fakultě a u těch, kteří chtějí studovat na fakultě sociálních věd. Na filozofickou fakultu, na filologickou fakultu se hlásí podivíni – ale v tom nejlepším slova smyslu. Jsou to lidé, které něco zaujalo v ruské kulturní sféře. Někdo se třeba zajímá o ruské divadlo nebo o film. Jedna moje studentka vystudovala rusistiku jenom proto, že se zamilovala do ruského rockera Borise Grebenščikova.“ Na fakultu sociálních věd se oproti tomu hlásí studenti, kteří se spíš než o kulturu zajímají o ruskou politiku a moderní historii.

Larisa Knápková vyučuje ruštinu ve státní jazykové škole. I její zkušenost potvrzuje, že se dneska lidé učí ruštinu nejen z čistě ekonomických důvodů.
Poslechněte si celou reportáž Ivany Veselkové o tom, proč je ruština v Česku atraktivní.