Generace na rozcestí: Kudy do Bruselu
Pro spoustu lidí je snem kariéra v evropských institucích: platy jsou tam vysoké a taková práce vypadá v životopise skutečně velmi dobře. Co tedy musí člověk umět, aby se do Evropské komise nebo Evropského parlamentu dostal?
Brusel: Není se třeba bát
Daniela Červová má na starosti počítačové testování uchazečů o práci v evropských institucích. Nijak neskrývá, že konkurence je obrovská. Testy se skládají z několika fází. Uchazeč musí například prokázat schopnost vyřešit situace, které se na pracovišti můžou vyskytnout. Například: vedete malý tým lidí a vaše šéfka po vás chce vypracovat plán činnosti oddělení na příští rok. Dala vám na to 2 týdny. V testu musíte ze 4 možností, jak postupovat, zvolit tu nejlepší a nejhorší.
Takové schopnosti určitě má Karel Barták, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v Evropské komisi. Mezi evropské instituce ale nepatří jen Komise. Další možností, kde získat práci, je Evropský parlament. Václav Lebeda pracuje v jeho tiskovém oddělení. Mezi asistenty europoslanců většinou najdeme mladé lidi nedlouho po dokončení vysoké školy. Na běžnou práci v Parlamentu je ale potřeba zvládnout už dříve zmiňovaný konkurs, který je pro všechny instituce stejný: tedy náročný. Lebeda ale tvrdí, že Češi z něj mají až příliš velký respekt.
Do institucí se ale můžete dostat také na několikaměsíční stáž. Stačí vyplnit požadované osobní údaje na webových stránkách a pak doufat, že přijde kladná odpověď. Pokud ano, nebo když zvládnete přímo konkurs, třeba v Bruselu získáte tak krásnou kancelář jako Irena Nováková. Ta z 13. patra budovy Evropské komise vidí až na známé Atomium na okraji města. Podle ní není výzvou jen práci v institucích získat, ale také ji následně zvládnout.
Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Housky o práci pro Evropskou unii.
Česko: Dobrý životopis neznamená prakticky nic
Česká veřejnost je naladěná spíš euroskepticky. Nicméně prestižní a dobře placená práce v unijních institucích je snem řady mladých Čechů. I proto je u nás hned několik vysokých škol a univerzit, které nabízí bakalářské a magisterské obory věnující se evropské problematice. Mít kvalitní vzdělání a umět několik jazyků ale rozhodně neznamená, že jsou vám dveře do unijních institucí otevřeny. K tomu je potřeba mnohem víc práce a snahy. To potvrzuje i studentka evropských studií na Univerzitě Karlově Anna Kuznická.
„Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že výběr stáže je pro zaměstnavatele klíčový. Myslím, že třeba můj obor je dobrým předpokladem, ale předpokládá se, že člověk bude mít ještě něco navíc, protože vystudovat magisterský obor dneska není tak velkou výjimkou.“
Stejný názor má i šestadvacetiletá Veronika, která v Bruselu absolvovala stáž ve Výboru regionů: „Jestli si někdo myslí, že stačí, když bude mít perfektní životopis a bude na jeho vylepšování pracovat jen tady v Čechách, tak je na omylu. Lidí s perfektním životopisem jsou v Bruselu tisíce z celé Evropy. A všichni se uchází o práci. V Bruselu nelze hned získat dobrou práci, pokud člověk zůstává tady. Je nutné do Bruselu jet a začít třeba na neplacené stáži nebo na nějakém dobrovolnickém místě. I když to třeba zpočátku neodpovídá vaší pracovní zkušenosti nebo vzdělání. Je třeba začít přímo na místě navazovat kontakty a začít se orientovat v systému unijních institucí. Práci je potřeba si aktivně shánět přímo na místě. Jen dobrý životopis neznamená v Bruselu prakticky nic.“
Poslechněte si celou reportáž Ivany Veselkové o Češích, kteří touží po práci v Bruselu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka