Globální metropole Praha. Jak vypadají pražské multikulti čtvrti a proč mají cizinci rádi sídliště?

30. leden 2020

Ač se to na první pohled nezdá, i v Česku, zejména v Praze, najdeme multikulturní čtvrti. Jaká je etnicky nejpestřejší pražská čtvrť a jak se multikulturnost projevuje na vzhledu města a veřejného prostoru? Kde bydlí pražští Rusové, Američané nebo Vietnamci? A na jakém sídlišti najdeme zdejší odpověď na newyorskou Brighton Beach? Tomu se věnuje projekt Arrival City – Město příchozích, který ve Spotu představili sociální antropologové Marie Heřmanová a Michal Lehečka.

Projekt Arrival City vznikl v roce 2015 v Německu, do kterého v té době začalo přicházet velké množství migrantů. Tehdy se objevila myšlenka zjistit, jak příliv cizinců mění německá města a jak migrace ovlivňuje podobu veřejného prostoru. Výsledkem byla výstava na benátském bienále a o rok později se její autoři rozhodli prozkoumat, jak taková arrival cities vypadají jinde ve světě. Jedním z vybraných „Měst příchozích“ se stala i Praha.

Praha je v posledních dekádách globální metropolí, která absorbuje příchozí z celého světa. V současnosti tu žije asi 15 % obyvatel s jinou než českou státní příslušností a jejich počet stále stoupá. Na rozdíl od dalších zkoumaných metropolí je Praha typická tím, že velká část imigrujících pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu a dalších postsocialistických republik. A nově příchozí se ve velkém usídlují hlavně na sídlištích.

„Náš výzkum jsme soustředili do oblasti Hůrky, Nových Butovic a Lužin, tedy do oblasti jihozápadního města, kde je procento obyvatel s nečeskou státní příslušností jedno z nejvyšších,“ říká Marie Heřmanová. Podle sčítání lidu z roku 2011 to bylo kolem 28 % obyvatel, asi polovinu z toho tvoří Rusové. V některých mikro okrscích číslo šplhá ale i k 40 %. „Lokální název jedné ze zdejších subčtvrtí je dokonce Brighton Beach podle ruské přistěhovalecké čtvrti v New Yorku,“ přidává fun fact Lehečka.

Praha 13

Přesná čísla jde u podobných výzkumů stanovit jen obtížně, protože řada lidí, kteří se definují například jako Rusové nebo Bělorusové, žije v Praze dlouho a má už české občanství. „Také jsme během výzkumu narazili třeba na člověka, který má běloruský pas, ale považuje se za Rusa,“ vysvětluje Lehečka. „Jiný respondent měl jednoho rodiče z Chorvatska, druhého ze Srbska, má chorvatský pas, ale definuje se jako bosenský Srb,“ dodává antropolog.

Čtěte také

I jiné národnosti a etnika mají ovšem v Praze oblíbené čtvrti. Američané a další migranti z anglosaských zemí mají nejradši Dejvice a obecně Prahu 6, velký počet Ukrajinců bydlí na sídlišti v Letňanech, vietnamská menšina se usídlila nejvíce na jihu a jihovýchodě, od Modřan po Jižní Město a částečně i na Černém Mostě. Na tomto sídlišti žije asi kolem 20 % cizinců, etnická diverzita je tu ale ze všech čtvrtí nejvyšší. „A je to viditelné i na veřejných prostranstvích, často mnohem víc než třeba na Butovicích, kde je cizinců celkově víc,“ říká Lehečka.  

Na zkoumané jihozápadní město se stěhují hlavně středostavovské rodiny v produktivním věku. „Většina těchto lidí pochází z měst, a to právě ze sídlišť, kterých je v mnoha postsovětských zemích ještě víc než u nás, jsou tedy na tento prostor zvyklí,“ udává Lehečka jeden z důvodů, proč jsou sídliště mezi příchozími z Východu tak oblíbené. Dalším faktorem jsou samozřejmě i nižší ceny zdejších bytů. S rostoucí cenou nemovitostí v Praze, ale nebude tento důvod hrát zřejmě až takovou roli. „V rozhovorech respondenti často uváděli, že si na sídlištích cení především vysokou kvalitu života – dobrou dostupnost do centra, dostatek dětských hřišť nebo hodně zeleně,“ doplňuje Heřmanová.  „Jejich vnímání sídlištní zástavby se tak neshoduje s často negativními stereotypy, které o sídlištích mají Češi,“ dodává antropoložka.

„V Praze klesne ročně počet starousedlíků zhruba o 9 tisíc lidí, počet obyvatel je pak doplňován obyvateli z jiných zemí.“ Kam mizí původní obyvatelé sídlišť a proč? Jak se projevuje etnická diverzita ve veřejném prostoru a jaký je vztah nově příchozích a starousedlíků? Poslechněte si celý rozhovor v audioverzi magazínu Spot.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka