Gobelíny, měděné kabáty a panelákové šaty, Petra Ptáčková v Londýně a Madridu

25. únor 2014

Za tradicí, výrobou a restaurováním gobelínů vás zavedeme do Jindřichova Hradce. Představíme vám oděv inspirovaný fasádou paneláku a pozinkované kabáty, oboje z pražské UMPRUM. S návrhářkou Petrou Ptáčkovou se ohlédneme za londýnským a madridským Fashion Weekem a představíme novou kolekci.

Petra Ptáčková: Na večeři v Abney Mountains
Nová kolekce Petry Ptáčkové se jmenuje Dinner In The Abney Mountains. Prvních pár kousků se poprvé představilo na výstavě a performanci v rámci International Fashion Showcase na londýnském Fashion Weeku a celá kolekce pak měla premiéru na madridském Fashion Weeku. Petra pokračuje ve svém pohádkovém stylu, který organicky spojuje streetwearovou uvolněnost a pohodlí s náročným vypracováním v duchu haute couture. Zajímavým detailem aktuální linie jsou ručně pletené struktury z provazů se zapracovanými přírodními kameny, které narušují povrch oděvů a dodávají jim další rozměr. Na video z přehlídky se můžete podívat tady. Kromě nové kolekce a dojmů z Londýna a Madridu přišla řeč i na plánovanou cestu do Afriky, kterou se Petra chystá podniknout s fotografkou Lucií Robinson.

Měděné kabáty a oděv podle paneláku
V minulé Modeschau jsme přinesli reportáže z obhajob Ateliéru módní tvorby, který vede Pavel Ivančic. Tentokrát vás zavedeme do Ateliéru designu oděvu a obuvi, vedeného Liběnou Rochovou. Její studenti si v zimním semestru mohli zvolit mezi dvěma úkoly, část pracovala na „White Project“ a část na projektu „Moje značka“. Ten má vyvrcholit větší prezentací nových studentských labelů na červnovém Artsemestru. U většiny rozpracovaných projektů jsme se rozhodli počkat na výsledek, a proto vám teď představíme jen dvě zajímavé klauzury: poměděné kabáty od Lenky Vackové a oděv inspirovaný fasádou panelového domu od Pavla Nikla, architekta, který si na semestr zkusil práci návrháře. Obě reportáže natočila Ema Janáčková.

Za gobelíny do Jindřichova HradceGobelíny, nebo chcete-li tapiserie, se v Jindřichově Hradci vyrábí už přes sto let. První dílnu tam založila Marie Hoppe Teinitzerová v roce 1910. Na svou dobu neobvykle emancipovaná a podnikavá žena studovala jako jedna z prvních pražskou UMPRUM a rozhodla se zaměřit na textilní tvorbu a tkaní, které tu tehdy nemělo žádnou tradici. Vyjela nabrat zkušenosti do zahraničních gobelínek a po návratu založila dílnu. Angažovala ruční tkalce z Vysočiny a začala oslovovat ke spolupráci významné české výtvarníky. Prvním velkým úspěchem byla zlatá medaile na mezinárodní výstavě moderního dekorativního a industriálního umění v Paříži 1925. Získala ji série osmi gobelínů na téma tradičních řemesel, která vznikla ve spolupráci s profesorem UMPRUM Františkem Kyselou. Originály jsou dnes uloženy ve sbírkách UPM Praha a v jindřichohradeckém Domě gobelínů můžete vidět jejich repliky.

03071727.jpeg

Stejně jako pro řadu dalších podnikavých a kreativních duší první poloviny 20. století znamenala i pro Marii Teinitzerovou druhá světová válka a hlavně následný nástup komunismu zásadní zlom. Ještě v roce 1939 slavila úspěch s velkou tapiserií Československý len na výstavě v New Yorku. Po válce žádala stát o správu zámku Červená Lhota, ve kterém chtěla vybudovat rozsáhlé centrum gobelínů, včetně školy, ubytování pro studenty, velké dílny, vlastního chovu ovcí na přízi a prezentačních a výstavních prostor. Velkorysý plán se nepodařilo realizovat a navíc v roce 1948 přišlo zabavení jindřichohradecké dílny. Zestátnění ale energickou ženu nezlomilo, dál do dílny docházela a de facto v ní stále, i když neoficiálně, řídila provoz. V roce 1948 také vznikl poslední výrazný milník její kariéry, Karolínský gobelín podle návrhu Vladimíra Sychry, pod kterým promují všichni absolventi Univerzity Karlovy. Vysokou úroveň dílny dokázal po jejím definitivním odchodu (zemřela v roce 1960) udržet žák Františka Kysely, akademický malíř Josef Müller. Ten pak v 90. letech předal Ateliéry tapiserií do rukou současnému řediteli Mgr. Janu Fidlerovi, se kterým jsem natáčela o současném provozu. Nakouknout do něj můžete ve fotogalerii tady.

03071733.jpeg

Kromě tradiční dílny, která se věnuje komerčnímu provozu, se v Jindřichově Hradci po dlouholetých snahách povedlo otevřít i specializované muzeum. Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel funguje od roku 2012 v nově zrekonstruované budově bývalého zámeckého pivovaru. Největším lákadlem muzea je tzv. “živá expozice“, kde můžete sledovat práci 3 restaurátorek nad historickými gobelíny a na cokoliv se jich zeptat. Součástí je i výstava tkalcovských stavů a strojů, které jsou funkční a návštěvníci mají možnost na nich tkát. Stálá expozice Marie Hoppe Teinitzerové a Josefa Müllera přibližuje životní příběh, aktivity a plány zakladatelky tradice gobelínových dílen v J. Hradci a jejího pokračovatele. Uvidíte tu originály historických a současných gobelínů. Sympatická je i interaktivní část expozice a dílna pro děti, které si můžou utkat svůj vlastní kobereček na brčkových stavech. Domem gobelínů mě provedla jeho ředitelka Mgr. Rita Škodová.

Playlist:
King Dude & Chelsea Wolfe – Be Free (Not Just Religious Music)
Labyrinth Ear – Crescent Moon (uns.)
Le1f – Boom (XL)
Oscar Luweez – Big Round And Juicy (Luweez Beats)
Tuff Culture – Come True (uns.)
MØ– Say You'll Be There (Sony)
The Art Department – We Call Love (Crosstown Rebels)
Falcon Punch – Smokey (uns.)

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.