Hejna vrabců dnes už tak často nevidíme. V ČR zmizelo od 80. let 10 milionů ptáků

5. únor 2018
ptáci

Kdyby měl Alfred Hitchcock točit svůj nejznámější horor Ptáci dnes, možná by měl problém. Na velká hejna totiž v Evropě, ale ani v Severní Americe v posledních několika desítkách let narazíte čím dál méně. Ptákům nevyhovuje zemědělská krajina, kde se intenzivně hospodaří. Zemědělská chemie zabíjí hmyz a na jeho úbytek ptáci doplácejí.

Možná si pamatujete, jak ještě v 80. letech prababičky na vesnicích odháněly hejna vrabců posedávajících na střechách vzduchovkou. Dnes se zdá taková vzpomínka trochu absurdní, nejenom kvůli vzduchovce. Vrabci, kdysi nejběžnější ptáci v našich končinách, se z české krajiny vytrácejí. Podle loňského sčítání, které provedla Česká společnost ornitologická, jsou na tom podobně i čejky, vrány, kukačky nebo vlaštovky. Kdysi nejrozšířenější české sově – sýčkovi – dokonce hrozí vyhynutí. Celkově za posledních třicet let v Česku ubylo okolo deseti milionů ptáků. Nejrychleji přitom mizí druhy žijící v zemědělské krajině. Od počátku osmdesátých let se jejich počet v Evropě smrsknul skoro na polovinu a stejné problémy mají i v USA.

Přesné důvody, proč v Evropě ubývá ptáků, není jednoduché určit. Ornitologové ale naznačují, že na vině je intenzivní zemědělství, kvůli kterému ptákům chybí potrava. K životu totiž potřebují hmyz a tomu se na polích, v současnosti obdělávaných za pomoci fertilizérů, pesticidů a řady dalších chemických přípravků, nedaří. Na podzim vyšly ve vědeckém časopise PLOS One výsledky dlouhodobého výzkumu, podle kterých v Německu za poslední čtvrtstoletí ubyly více než tři čtvrtiny všeho létajícího hmyzu, tedy včel, vos, komárů, motýlů a podobně. Toto šokující číslo obletělo největší média po celém světě. Zároveň je možné, že bylo jen optimistickým odhadem. Autoři studie zkoumali pouze chráněné oblasti, kde se chemie nepoužívá, a varovali, že číslo zahrnující i zemědělskou plochu by mohlo být ještě děsivější. Úbytek hmyzu je natolik výrazný, že od entomologů dostal přiléhavý název – „fenomén čelního skla“. I lidé, kteří o problému nic neví, si totiž začali všímat toho, že nemusí tak často mýt auta od přilepeného hmyzu.

vrabec

Nedostatek hmyzu ale není jediným problémem, který na polní ptáky dopadá. Jejich úbytek souvisí i s tím, jak různorodé pastviny a ornou půdu nahrazují monotónní řepková a kukuřičná pole, a také s tím, že z krajiny mizí voda. Ornitologové, kteří se dosavadní vývoj snaží zvrátit, stojí před obrovskou výzvou. „Přestože u nás i v Evropě běží různé projekty na podporu rostlin a živočichů zemědělské krajiny, na plné čáře je přebíjí současný způsob zemědělského hospodaření a bez změny systému zemědělských dotací to lepší nebude,“ říká Václav Zámečník, zemědělský odborník České společnosti ornitologické.

V prosinci ornitologové ostře kritizovali návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, která podle nich úplně ignoruje závažnost situace. Kvůli devastaci půdy a zdrojů vody se dnes ochranáři paradoxně ocitají v situaci, kdy jsou úspěšnější v záchraně nejvzácnějších druhů ptáků než v předcházení hromadnému úbytku v řadách doposud nejběžnějších druhů. Pokud se nepodaří prosadit systémové změny na mezinárodní úrovni, bude jejich snaha bohužel nejspíš připomínat boj s větrnými mlýny.

ptáci

V evropském kontextu na tom Česko není nejhůř. V západní Evropě, kde je zemědělská půda využívána o něco intenzivněji než u nás, mají s úbytkem ptáků ještě větší problémy. Jak vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, ptákům se naopak lépe daří v tradičněji hospodařících zemích, jako je Bulharsko nebo Rumunsko. Ostatně, ze statistik je jasně vidět, že ptákům za posledních 35 let i u nás nejvíce prospívalo přechodné období po roce 1989, kdy na čas došlo ke zmírnění intenzity zemědělství a používání pesticidů. Bohužel, pokud nedojde k větším změnám zemědělské politiky EU, podobných pozitivních výkyvů se asi v blízké budoucnosti jen tak nedočkáme.