Hejna vrabců dnes už tak často nevidíme. V ČR zmizelo od 80. let 10 milionů ptáků

Možná si pamatujete, jak ještě v 80. letech prababičky na vesnicích odháněly hejna vrabců posedávajících na střechách vzduchovkou. Dnes se zdá taková vzpomínka trochu absurdní, nejenom kvůli vzduchovce. Vrabci, kdysi nejběžnější ptáci v našich končinách, se z české krajiny vytrácejí. Podle loňského sčítání, které provedla Česká společnost ornitologická, jsou na tom podobně i čejky, vrány, kukačky nebo vlaštovky. Kdysi nejrozšířenější české sově – sýčkovi – dokonce hrozí vyhynutí. Celkově za posledních třicet let v Česku ubylo okolo deseti milionů ptáků. Nejrychleji přitom mizí druhy žijící v zemědělské krajině. Od počátku osmdesátých let se jejich počet v Evropě smrsknul skoro na polovinu a stejné problémy mají i v USA.

Přesné důvody, proč v Evropě ubývá ptáků, není jednoduché určit. Ornitologové ale naznačují, že na vině je intenzivní zemědělství, kvůli kterému ptákům chybí potrava. K životu totiž potřebují hmyz a tomu se na polích, v současnosti obdělávaných za pomoci fertilizérů, pesticidů a řady dalších chemických přípravků, nedaří. Na podzim vyšly ve vědeckém časopise PLOS One výsledky dlouhodobého výzkumu, podle kterých v Německu za poslední čtvrtstoletí ubyly více než tři čtvrtiny všeho létajícího hmyzu, tedy včel, vos, komárů, motýlů a podobně. Toto šokující číslo obletělo největší média po celém světě. Zároveň je možné, že bylo jen optimistickým odhadem. Autoři studie zkoumali pouze chráněné oblasti, kde se chemie nepoužívá, a varovali, že číslo zahrnující i zemědělskou plochu by mohlo být ještě děsivější. Úbytek hmyzu je natolik výrazný, že od entomologů dostal přiléhavý název – „fenomén čelního skla“. I lidé, kteří o problému nic neví, si totiž začali všímat toho, že nemusí tak často mýt auta od přilepeného hmyzu.

Přesné důvody, proč v Evropě ubývá ptáků, není jednoduché určit. Ornitologové ale naznačují, že na vině je intenzivní zemědělství|foto: Fotobanka Pixabay, CC0 License

Nedostatek hmyzu ale není jediným problémem, který na polní ptáky dopadá. Jejich úbytek souvisí i s tím, jak různorodé pastviny a ornou půdu nahrazují monotónní řepková a kukuřičná pole, a také s tím, že z krajiny mizí voda. Ornitologové, kteří se dosavadní vývoj snaží zvrátit, stojí před obrovskou výzvou. „Přestože u nás i v Evropě běží různé projekty na podporu rostlin a živočichů zemědělské krajiny, na plné čáře je přebíjí současný způsob zemědělského hospodaření a bez změny systému zemědělských dotací to lepší nebude,“ říká Václav Zámečník, zemědělský odborník České společnosti ornitologické.

V prosinci ornitologové ostře kritizovali návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, která podle nich úplně ignoruje závažnost situace. Kvůli devastaci půdy a zdrojů vody se dnes ochranáři paradoxně ocitají v situaci, kdy jsou úspěšnější v záchraně nejvzácnějších druhů ptáků než v předcházení hromadnému úbytku v řadách doposud nejběžnějších druhů. Pokud se nepodaří prosadit systémové změny na mezinárodní úrovni, bude jejich snaha bohužel nejspíš připomínat boj s větrnými mlýny.

Ptákům za posledních 35 let i u nás nejvíce prospívalo přechodné období po roce 1989, kdy na čas došlo ke zmírnění intenzity zemědělství a používání pesticidů|foto: freestocks.org, CC0 License

V evropském kontextu na tom Česko není nejhůř. V západní Evropě, kde je zemědělská půda využívána o něco intenzivněji než u nás, mají s úbytkem ptáků ještě větší problémy. Jak vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, ptákům se naopak lépe daří v tradičněji hospodařících zemích, jako je Bulharsko nebo Rumunsko. Ostatně, ze statistik je jasně vidět, že ptákům za posledních 35 let i u nás nejvíce prospívalo přechodné období po roce 1989, kdy na čas došlo ke zmírnění intenzity zemědělství a používání pesticidů. Bohužel, pokud nedojde k větším změnám zemědělské politiky EU, podobných pozitivních výkyvů se asi v blízké budoucnosti jen tak nedočkáme.